karta rostliny zobrazena tento rok 480x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Roste na horských svazích severní částí středozemí od Portugalska po Itálii a v severní Africe (zavlečená byla ale i do JAR) v podobě stálezeleného stromu s pravidelnou, hustou, kuželovitou a později asymetrickou korunou. Dožívá se věku 300let. Dorůstá výšky 20 - 30 (i 40)m a šířky 10m. Kmen bývá přímý a mírně ohýbaný. Kůra je tlustá, hnědá a hluboce podélně rozpukaná. Větve mohou být i převislé, v mládí červenohnědé, tlusté 0,7 - 1,5cm, zimní pupeny hnědé, podlouhlé a pryskyřičnaté. Jehlice šedozelené až žlutozelené, dlouhé až 20cm, pichlavé, mírně zkroucené, vyrůstají ve svazečcích po 2, dlouhé 10 - 20 (i 25)cm, široké 2mm, tuhé, na okraji jemně pilovité, průduchy má na všech stranách, pryskyřičných kanálků je 6 středových, pochvy vytrvávají a jsou dlouhé 2cm. Juvenilní jehlice jsou sivozelené, dlouhé 3 - 6cm a vytvářejí se ve věku 2 - 5ti let. Samčí květenství ma barvu žlutou, samičí červenou. Samičí šištice vyrůstají ve svazečcích po 2 - 8ks, jsou krátce stopkaté, kuželovitě vejčité nebo elipticky vejčité, mohou být asymetrické, dlouhé (8 -) 9 - 18 (i 22)cm, široké 5 - 8cm, ve zralosti lesklé, hnědé, otevírají se po 10ti letech, šupiny jsou tlusté, dřevnaté, kosočtvercovité a ostře kýlnaté. Semena jsou lesklá, černohnědá na horní straně, spodní je matně šedá, délka dosahuje 0,7 - 1,1cm, šířka 5mm, křídlo je dlouhé 1,8 - 2,5cm, široké 1cm a má hodně rovných tmavěhnědých proužků. Přechází v hnědé lesklé šišky. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovují ji písčité nebo kamenité půdy s kyselým pH.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: P. corteana, P. detritis, P. glomerata, P. halepensis var. maritima, P. helenica, P. lemoniana, P. maritima, P. maritima var. major, P. maritima var. minor, P. maritimus, P. minor, P. monspeliensis, P. neglecta, P. nigrescens, P. nova-zelandica, P. pinaster subsp. acutisquama, P. pinaster var. acutisquama, P. pinaster var. lemoniana, P. pinaster var. minor, P. pinaster var. pendula, P. sancta-helenica, P. scarina, P. syrtica
Roste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
Pinus pinaster | |
Pinus pinea | |
2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
Pinus heldreichii | |
Pinus mugo | |
Pinus nigra | |
Pinus rotundata | |
Pinus sylvestris | |
Pinus uncinata | |
3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
Pinus ponderosa | |
5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
Pinus cembra | |
Pinus flexilis | |
Pinus lambertiana | |
Pinus parviflora | |
Pinus peuce | |
Pinus strobus | |
Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: