karta rostliny zobrazena tento rok 42x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Roste na západě Severní Ameriky. Dorůstá výšky 20 - 50 (i 70)m při průměru kmene až 2,5m. Koruna je úzce kuželovitá, později široká a zploštělá. Borka je šedá, šupinatě plátkovitá. Větve jsou téměř přeslenité, rozkladitě vystoupavé, v mládí štíhlé a světle červenohnědé, později růžovofialovohnědé nebo šedé, pupeny jsou eliptické nebo válcovité, rezavé, dlouhé 4 - 5mm, mírně pryskyřičnaté. Jehlice vyrůstají ve svazečku po 5ti ks, vytrvávají 3 - 4 roky, jdou dlouhé 4 - 10cm, široké 0,7 - 1mm, mohou být mírně zkroucené, jemně pilovité, na konci špičaté a pochva má délku 1 - 1,5cm. Samčí šištice jsou eliptické, dlouhé 1 - 1,5cm, žluté. Samičí šištice dozrávají 2. rokem, ve svazečcích, převislé, symetrické, před otevřením kopinatě válcovité nebo elitpickyválcovité, po otevření široce kopinaté až eliptickyválcovité, dlouhé 10 - 25cm, barvy béžovohnědé až nažloutlé, pryskyřičnaté a stopky mají délku 2cm. Semena jsou smáčklá, široce obvejčitětrojúhelníkovitá, dlouhá 5 - 7mm, červenohnědá a křídlo má délklu 2 - 2,5cm. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovuje ji vlhká půda.
Synonyma: P. grozelieri, P. monticola f. porphyrocarpa, P. monticola var. digitata, P. monticola var. minima, P. monticola var. porphyrocarpa, P. porphyrocarpa, P. strobus subsp. monticola, P. strobus var. monticola, P. zitacuarii, Strobus monticola
Roste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
Pinus pinaster | |
Pinus pinea | |
2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
Pinus heldreichii | |
Pinus mugo | |
Pinus nigra | |
Pinus rotundata | |
Pinus sylvestris | |
Pinus uncinata | |
3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
Pinus ponderosa | |
5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
Pinus cembra | |
Pinus flexilis | |
Pinus lambertiana | |
Pinus parviflora | |
Pinus peuce | |
Pinus strobus | |
Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: