karta rostliny zobrazena tento rok 15x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Pochází z jihovýchodu USA. Dorůstá výšky až 21m při průměru kkmene do 60cm (největší exemplář má výšku 27m a průměr kmene 1cm). Kmen je rovný, bývá křivolaký. Koruna je zakulacená až okrouhlá nebo plochá. Kůra je červenohnědá, nerovnoměrně brázditá, vytváří podlouhlé ploché šupiny. Větve jsou v mládí oranžovohnědé až žlutohnědé, zimní pupeny červenohnědé, vejčité nebo úzce vejčité, dlouhé 1 - 2cm, pryskyřičnaté. Jehlice jsou seskupené na koncích větví v chomáčcích po 3 (i 5)ti ve svazečku, vytrvají 2 - 3 roky, jsou mírně zkroucené, dlouhé 12 - 21cm, široké 0,3 - 2mm, stomatální řady jsou na všech stranách, okraj je jemně pilovitý, konec špičatý a pochva má délku 1 - 2cm. Samčí šištice jsou válcovité, dlouhé do 3cm, žlutohnědé. Samičí šištice vyrůstají v přeslenech, jsou přisedlé nebo stopkaté (do 1cm), světle červenohnědé nebé béžovohnědé, po otevření široce vejčité nebo kulovité, symetrické, dlouhé 5 - 8cm, dozrávají 2. rokem, dlouho vytrvávají a semenné šupiiny mají tmavý červenohnědý okraj. Semena jsou světlehnědá, tmavě skvrnitá, mírně smáčklá, eliptická, dlouhá 5 - 6mm a mají až 2cm křídlo.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: P. alopecuroides, P. rigida subsp. serotina, P. rigida var. serotina
Roste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
Pinus pinaster | |
Pinus pinea | |
2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
Pinus heldreichii | |
Pinus mugo | |
Pinus nigra | |
Pinus rotundata | |
Pinus sylvestris | |
Pinus uncinata | |
3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
Pinus ponderosa | |
5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
Pinus cembra | |
Pinus flexilis | |
Pinus lambertiana | |
Pinus parviflora | |
Pinus peuce | |
Pinus strobus | |
Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: