Listnáče : Magnoliopsida / Malpighiales / Salicaceae / Populus

Populus simonii (Topol Simonův)

Roste v Číně, Koreji a Mongolsku v podobě stromu s kaskádovitou korunou. Dorůstá výšky 12 - 15 (i 30)m. Větve jsou převislé, v mládí hranaté, hnědočervené a pupeny jsou kuželovité, špičaté, lepivé a dlouhé 1 - 1,6 (i 2)cm. Borka je šedozelená, později mělce rozpukaná. Listy jsou kosočtvercovité, eliptické nebo obvejčité, špičaté, žláznatě pilovité, zelené, dlouhé 4 - 10 (i 12)cm, široké 2 - 8cm (nejširší ve středu nebo nad středem), báze klínovitá, spodní strana šedobílá až nazelenalá, řapíky jsou dlouhé 0,6 - 3cm, na mladých větvích jsou vejčité, zakulacené a krátce řapíkaté. Samčí jehnědy jsou dlouhé 2 - 3cm, mají 8 tyčinek a samičí jsou dlouhé 2,6 - 6 (za plodu až 15)cm. Plody jsou vejčité. Existuje vnitrodruhový taxon:

• 'Fastigiata'/var. fastigiata - jemně větvený štíhle sloupovitý, později až kuželovitý habitus s krátkým kmenem; výška 10 - 15m, šířka 5 - 10m; větve kolmo vystoupavé, v mládí slabé, méně hranaté, tmavěhnědé; listy menší, obvejčité, na bázi dlouze klínovité, řapíky kratší
• 'Pendula'/var. pendula - větve hranaté a převislé

Dokáže růst v sušších i vlhčích půdách. Brzy raší, je díky tomu náchylný na pozdní mrazíky.

kvete v měsících:    123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)

Synonyma: P. balsamifera var. simonii, P. laurifolia var. simonii, P. przewalskii, P. przewalskii f. microphylla, P. simonii f. fastigiata, P. simonii f. pendula, P. simonii f. przewalskii, P. simonii f. robusta, P. simonii var. griseoalba, P. simonii var. ovata, P. simonii var. przewalskii, P. suaveolens var. przewalskii

Popis rodu Populus

Pochází ze severní polokoule od pásma subtropů po arktidu. U nás rostou pouze tři druhy: T. bílý, T. osika, T. černý a jeden hybrid T. šedý. Nejznámějším druhem je štíhlý pyramidální P. nigra 'Italica', který je známý především z výsadem v okolí silnic. Patří mezi opadavé a dvoudomé stromy s rychlým růstem a zpravidla vysokým habitem. Mladé větve mají 5tihrannou dřeň a pupeny bývají chráněny mnoha šupinami, zpravidla pryskyřičnými. Vlastní listy jsou jednoduché, střídavé, celokrajné i necelokrajné, na stejném exempláři i proměnlivé a dlouze řapíkaté. Kvete v podobě jehněd, samčí jsou hustější a kratší, mají 8 - 30 tyčinek, mívají červené prašníky, samičí bývají zelené, krátce stopkaté se 2 (i 3 - 4)mi bliznami. Plodem je vejčitá 2chlopňová tobolka s mnoha drobnými ochmýřenými semeny. Jedná se o rychle rostoucí stromy. V průmyslu se ale používají pouze specielně šlechtěné kultivary, jejichž dřevo je měkké. Využívá se k výrobě překlišek, dých, zápalek, atp. Existují vnitrodruhové taxony:

• 'Andover' - mohutný habitus; pomalý růst
• 'Androscoggin' - koruna řídká, vejčitá; borka šedozelená; větve v mládí hranaté a ochlupené; listy tmavězelené, kožovité, vejčité, dlouhé 10 - 22cm, spodní strana stříbřitá; řapíky dlouhé 5 - 9cm; samčí; rychlý růst
• 'Balsam Spire' - štíhlý habitus; pupeny aromatické; listy na spodní straně bílé; samičí
• 'Guardian'/'Jefguard' - sloupovitý habitus; výška 12m, šířka 3m; samčí
• 'Hiltingbury Weeping' - malý habitus; větve dlouhé, převislé; listy šedozelené
• 'Sundancer' - sloupovitý habitus; výška 21m, šířka 3,5m; listy tmavězelené, 3úhle srdčité, špičaté, dlouhé i široké 6cm, na spodní straně šedozelené

Poslední dobou se stal populární tzv. T. japonský. Jedná se o křížence T. Maximowiczova a T. černého.

Množí se semeny, řízkováním nebo kořenovými výmladky.

Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.

Další informace, zdroje a doporučená listeratura:

• http://botanika.wendys.cz/kytky/K631.php
• http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=4&id=50
• http://www.garten.cz/a/cz/2650-populus-tremula-topol-osika/
• http://www.rychlerostoucitopol.cz/21-o-japonskem-topolu/

žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy

literatura:

• Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
• Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
• Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
• Větvička, V. Evropské stromy. 4. vydání. Praha: Aventinum nakladatesltví, s. r. o., 2004. 215 s. ISBN 80-7151-238-9
• Coombes, A. Stromy - Nový kapesní atlas. Přel. P. Frecerová. Praha: Slovart s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-072-3
• Vermeulen, N. Stromy a keře. 3. vydání. Přel. MUDr. P. Koudelková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7234-599-0
• Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
• kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
• Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
• internetové zdroje

Přidání dotazu nebo odpovědi:
Předmět:
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Popis:
Dotazy ohledně zakoupení rostliny nebo semena které nenaleznete v aktuální nabídce eshopu prosím nepište. Budou s ohledem na zvýšení přehlednosti stránek a pomíjivost požadavku vymazány. Platí pravidlo: co se v nabídce nenalézá, nedokáži bohužel zprostředkovat a nabídnout. V takovém případě prosím zadejte požadavek v burze. Děkuji za pochopení.
opište kontrolní kód z obrázku: