karta rostliny zobrazena tento rok 3x
Subtropické keře : Magnoliopsida / Fabales / Fabaceae / Pultenaea
Roste ve Viktorii v podobě rozkladitého keře. Dorůstá výšky až 1,5m. Kmínky jsou kulaté. Palisty jsou kopinaté, dlouhé 2 - 3mm. Střídavé listy mají nepichlavý špičatý konec, spodní stranu drsnou, celkovou délku 0,6 - 1,2cm a šířku 0,7 - 1mm. Kvete v hlávkovitých svazečcích po 4 - 12ti ks. Listeny chybí, kalich je dlouhý 5 - 6mm a je hustě ochlupený. Listence jsou čárkovité, dlouhé 2 - 3mm. Pavéza má šířku 7 - 9mm. Plodem je vejčitý ochlupený lusk.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Burtonia subalpina, P. rosea
Roste v Austrálii od jihozápadního pobřeží po jihovýchodní a východní pobřeží včetně Tasmánie v podobě keře. Listy jsou jednoduché, obvykle střídavé nebo přeslenité celokrajného tvaru. Kvete pyskatými květy s člunkem nejčastěji v barvě žluté. Plodem je lusk.
Množí se semeny nebo řízky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Tato čeleď je třetí nejpočetnější čeledí kvetoucích rostlin (za Orchidaceae a Asteraceae). Má na 730 rodů a přes 19400 druhů. Dělí se na 3 podčeledě:
Věšina z nich patří mezi byliny a keře. To se týká zejména našich zeměpisných šířek. V teplých exotických zemích pak můžete nalézt i stromy. Rostliny dále mohou být jednoleté, víceleté i trvalky. Kořeny dobře vážou dusík a rostliny jsou proto často používáno jako zelené hnojení. Listy jsou obvykle složené a to buď trojčetné, dlanitě složené nebo zpeřené. Mohou být i střídavé, v tom případě jsou obvykle doprovázeny palisty. Dále se mohou vyskytovat úponky (u popínavých) a trny. Kvete oboupohlavnými květy v hroznech nebo hlávkách. Květy mívají pro čeleď charakteristický tvar člunku s pavézou a křídly, celkem tedy 5ti okvětními lístky. Obvykle bývají hodně efektní a stávají se tak oblíbenými okrasnými rostlinami. Tomu dopomáhá i plod, kterým je struk nebo lusk.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: