Listnáče :
Magnoliopsida /
Fagales /
Fagaceae
/ Quercus
Pochází z východu Severní Ameriky. Roste v podobě stromu s široce vejčitou zaoblenou korunou. Dorůstá výšky 20 - 30 (i 45)m. Borka je bledě šedohnědá, odlupuje se. Mladé větve jsou ochlupený, olysávají, bývají modrobílé. Listy jsou obvejčité až úzce eliptické, báze úzce klínovitá až špičatá, okraj se 3 - 4mi středními až hlubokými laloky, v mládí jsou listy ochlupené, později zelené a lesklé, na spodní straně namodralé až šedozelené, podzimní barva je oranžová až fialovočervená, řapíky jsou nažloutlé, dlouhé 1 - 2,5cm, celková délka je 8 - 23cm. Plodí po 1 - 2ks na krátké stopce. Číšky jsou polokulovité. Žaludy jsou zakryté z 1/4 až 1/3, mají bledě hnědou barvu, vejčitě eliptický nebo podlouhlý tvar, délku 1,2 - 3cm a šířku 0,9 - 2cm. Existují vnitrodruhové taxony:
- 'AFTO-1' - silný přímý kmen; listy zakulacené, dlouhé 20cm, široké 9cm, báze špičatá a řapíky načervenalé
- 'AFTO-2' - větve v mládí tmavě načervenalé; listy tmavě zelené, cca 7 zakulacených laloků, dlouhé 15cm, široké 9,2cm, spodní strana ojíněná, řapíky dlouhé; žaludy široce soudkovité, dlouhé 2,5cm, v mělké číšce
- 'AFTO-3' - výška 20m, šířka 18m; větve v mládí tmavě načervenalé, později žlutě zelené; listy tmavě zelené, se 7 - 8mi laloky, dlouhé 12 - 13cm, široké 7cm, spodní strana ojíněná; plodí každým rokem, žaludy dlouhé 2,6cm, číška mělká
- 'Clara' - borka šedě šupinatá, pupeny tmavě hnědě červené, vejčité, dlouhé 3mm; listy obvejčité až úzce eliptické nebo úzce obvejčité, z 1/3 - 1/2 laločnaté, šedě zelené (na jaře a na podzim červené), mohou být lesklé, dlouhé 12 - 25cm, široké 6 - 12cm, báze úzce klínovitá až špičatá, spodní strana bledě zelená, řapíky dlouhé 1 - 2cm
- 'Cochleata'
- f. elongata/'Elongata' - listy s 3úhle vejčitými prohnutými laloky, na podzim fialové až hnědě oranžové, délky 10 - 25cm, šířka 5 - 8cm, báze pozvolna klínovitě zúžená
- 'Jasper' - kulovitý habitus; listy na podzim červeně růžově fialové
- 'Laura' - borka světle šedě šupinatá; pupeny tmavě hnědě červené, vejčité, délky 2mm; listy obvejčité až úzce eliptické nebo úzce obvejčité, laloky až do 2/3, světle šedě zelené (na podzim červené až hnědé), mohou být lesklé, dlouhé 14 - 30cm, široké 9 - 17cm, báze úzce klínovitá až špičatá a řapíky dlouhé 1 - 2,5cm
- 'Lincoln' - listy hluboce téměř k žebru rozeklané, laloky úzké
- 'Marcell' - listy rozeklané, na podzim červeně oranžové, délky do 11 - 13cm, šířky 6 - 8cm
- 'Pathfinder' - větve v mládí hnědě červené; vrcholové pupeny vejčité, červeně růžově fialové, dlouhé 4mm, postranní kulovité až vejčité, načervenalé, široké 2mm; listy obvejčité, s 10 - 12ti laloky na vrcholu mírně rozeklanými, lesklé, zelené, dlouhé 12 - 18cm, široké 7 - 10cm, báze špičatá až mírně zakulacená, spodní strana světlejší; žaludy dlouhé 3cm, široké 1,5cm, z 1/4 v číšce
- f. pinnatifida - hluboce peřenosečné listy s úzkými zubatými laloky; plody štíhle stopkaté
- f. repanda/Q. repanda - Virginia až Illinois; listy mělce vykrajované; plody krátce stopkaté
- 'Wieting' - listy na podzim červené
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: Q. alba f. latiloba, Q. alba f. pinnatifida, Q. alba f. repanda, Q. alba f. sublyrata, Q. alba f. viridis, Q. alba var. heterophylla, Q. alba var. latiloba, Q. alba var. longigemma, Q. alba var. microcarpa, Q. alba var. pinnatifida, Q. alba var. repanda, Q. alba var. ryderi, Q. alba var. subcaerulea, Q. alba var. subflavea, Q. candida, Q. nigrescens, Q. ramosa, Q. retusa
Podle druhu se jedná o opadavý nebo polostálezelený nebo stálezelený strom (vzácně i keř). Pupeny jsou soustředěné na koncích větví. Střídavé listy jsou řapíkaté, mají u většiny druhů charakteristický zpeřeně laločnatý okraj, jehož forma záleží na konkrétním druhu. Kvete v jednopohlavných převislých jehnědách. Výraznější je samčí květenství. Plody se nazývají žaludy, jednosemenné nažky vejčitého až kulovitého tvaru. Existují vnitrodruhové taxony:
- 'Macon' - kříženec Q. macranthera a Q. frainetto, podobnější Q. frainetto; listy jsou více obvejčité, špičatější, o něco menší; mladé větve a pupeny plstnaté jako u Q. macranthera; žaludy mají délku 3 - 4cm a šířku 5 - 8mm
- 'Mauri'
- 'Pondaim' - kříženec Q. pontica a Q. dentata; roste v podobě stromu, pupeny méně špičaté než u Q. pontica; listy široce obvejčité, okraj hrubě a špičatě zubatý, řapíky krátké
- 'Regal Prince' - kříženec Q. robur a Q. bicolor; habitus vzpřímený, sloupovitý; výška 12 - 28m a šířka 4 - 6m; listy na jaře a v létě jsou lesklé tmavězelená, na podzim bronzové a žluté, odolné vůči padlí
Obvykle mu vyhovuje dobře propustná půda.
Množí se semeny nebo roubováním.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
literatura:
- Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
- Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Větvička, V. Evropské stromy. 4. vydání. Praha: Aventinum nakladatesltví, s. r. o., 2004. 215 s. ISBN 80-7151-238-9
- Coombes, A. Stromy - Nový kapesní atlas. Přel. P. Frecerová. Praha: Slovart s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-072-3
- Vermeulen, N. Stromy a keře. 3. vydání. Přel. MUDr. P. Koudelková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7234-599-0
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje