nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 46x
Keře : Magnoliopsida / Fabales / Fabaceae / Caragana
Roste od Kavkazu po Sibiř, Mongolsko a Čínu v podobě zpravidla z části poléhavého hustého keře. Dorůstá výšky 0,5 - 1m. Větve jsou slabé, žlutě zelené, lesklé a v mládí ochlupené. Palisty se na dlouhých větvích mění v trny délky 1,5 - 4mm. Listy jsou dlanitě zpeřené, 4četné, řapíky na dlouhých větvích dlouhé 0,4 - 1cm, na krátkých jsou listy přisedlé ve svazečcích, vřeteno dlouhé 5 - 8mm, vlastní lístky jsou obkopinaté až čárkovité, tupé až špičaté, sivě zelené, dlouhé 0,4 - 3cm a široké 1 - 3mm. Kvete samostatnými žlutými květy v paždí listů loňských větví na 0,6 - 2cm stopce, mají délku 2,5cm, kalich má trubku až úzce zvonkovitou, dlouhou 5 - 6mm, cípy 3úhlé, zašpičatělé, 1/3 délky trubky, koruna je dlouhá 1 - 2,2cm, pavéza široce obvejčitá a křídla podlouhlá. Plodem je čárkovitý zprvu ochlupený lusk délky 2 - 3cm. Existují vnitrodruhové taxony:
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
klimatická USDA zóna: 3 - 9
Synonyma: Aspalathus pygmaeus, C. altaica, C. komarovii, C. pygmaea f. longifolia, C. pygmaea subsp. altaica, C. pygmaea subsp. austrotuvinica, C. pygmaea var. acicularis, C. pygmaea var. altaica, C. pygmaea var. angustifolia, C. pygmaea var. angustissima, C. pygmaea var. brevifolia, C. pygmaea var. latifolia, C. pygmaea var. ouratensis, C. pygmaea var. parviflora, C. pygmaea var. pygmaea, C. pygmaea var. viridissima, C. splendens, Robinia pygmaea
Roste v Evropě a Asii v podobě bohatě větveného keře nebo malého stromu. Dorůstá výšky 1 - 6m. Někdy jsou palisty přeměněné v trny. Palisty jsou drobné, mohou být vytrvalé a pak přeměněné v trny. Listy jsou střídavé, sudozpeřené tvořené 4 - 20ti lístky (občas vřeteno zakrnělé a listy jsou dlanitě 4četné) a vlastní lístky úzké. Kvete žlutými, oranžovými nebo načervenalými úžlabními květy v 2 - 5tičetných svazečcích, mohou být až mnoho listenců, kalich je trubkovitý nebo zvonkovitý s 5ti zuby, báze občas vakovitá, koruna motýlovitá, žlutá až oranžová nebo narůžovělá či bílá, pavéza nehetnatá, světle žlutá nebo červeně oranžová, křídla protáhlá, zkoseně uťatá a člunek tupý nebo špičatý. Plodem je lusk. Nejznámějším druhem je C. arborescens. Existuje vnitrodruhový taxon:
Vyhovují mu chladné zimy, teplá suchá léta, vápenitá lehká sušší půda a plné slunce.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Tato čeleď je třetí nejpočetnější čeledí kvetoucích rostlin (za Orchidaceae a Asteraceae). Má na 730 rodů a přes 19400 druhů. Dělí se na 3 podčeledě:
Věšina z nich patří mezi byliny a keře. To se týká zejména našich zeměpisných šířek. V teplých exotických zemích pak můžete nalézt i stromy. Rostliny dále mohou být jednoleté, víceleté i trvalky. Kořeny dobře vážou dusík a rostliny jsou proto často používáno jako zelené hnojení. Listy jsou obvykle složené a to buď trojčetné, dlanitě složené nebo zpeřené. Mohou být i střídavé, v tom případě jsou obvykle doprovázeny palisty. Dále se mohou vyskytovat úponky (u popínavých) a trny. Kvete oboupohlavnými květy v hroznech nebo hlávkách. Květy mívají pro čeleď charakteristický tvar člunku s pavézou a křídly, celkem tedy 5ti okvětními lístky. Obvykle bývají hodně efektní a stávají se tak oblíbenými okrasnými rostlinami. Tomu dopomáhá i plod, kterým je struk nebo lusk.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
