nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 441x
Listnáče : Magnoliopsida / Malpighiales / Salicaceae
Pochází ze severní polokoule od arktidy ke kraji subtropů. Co se týče tvaru, nalezneme zde stromy, křoviny, vzácně téměř byliny, plazivé druhy nebo velmi zakrslé. Většina z nich se vyznačuje rychlým růstem, což zapřičiňuje křehkost a také krátkověkost. Patří mezi dvoudomé opadavé (výjmečně stálezelené) rostliny. Širokolistým vrbám se u nás říkalo Rokyty a úzkolistým Vetly. Pupeny jsou kryté jednou obalnou slupkou. Palisty bývají vyvinuté a opadavé. Listy jsou řapíkaté nebo přisedlé, většinou kopinatého tvaru s pilovým nebo zubatým či celokrajným okrajem. Kvete v jehnědách. Samčím zlatožlutým vzpřímeným květům se lidově říká kočičky, samičí vysící jsou nazelenalé. Plodem je zelená tobolka s ochmýřenými semeny. Velmi snadno se kříží. Velkou sbírku vrb naleznete v arboretu Křtiny. Existují vnitrodruhové taxony:
Jedná se o typickou rostlinu zamokřených půd, krajů rybníků, potoků, atp. Zakrslejší druhy mají raději kamenitý substrát a chladnější místo. Plstnaté druhy naopak mají rády půdy sušší.
Množení se provádí řízkováním nebo hřížením, semena záhy ztrácejí klíčivost.
Patří mezi endemity Sibiře. Roste v podobě keře. Větve jsou tmavěhnědé až rezavorůžovofialové, mírně lesklé, pupeny jsou vejčité, nažloutlé, později holé, lesklé. Listy jsou eliptické až dlouze eliptické, dlouhé 3,5 - 7,5cm, široké 1,5 - 3,5cm, na okraji nepravidelně zubatě pilovité, při bázi a na konci jsou téměř celokrajné, horní strana tmavězelená, spodní sivozelená, v mládí ochlupená, žilnatina je řídce ochlupená, žilnatina je síťnatá, vyniklá, tvoří ji 8 - 10 párů žilek. Kvete před rašením listů, jehnědy jsou přisedlé, s 2 - 3mi listeny při bázi, samičí jsou oválné nebo podlouhlé, dlouhé 2 - 2,5cm, široké 1,3cm, samčí dlouhé 2 - 3cm, široké 1cm, šupiny jsou jazykovité nebo obvejčité, dlouhé 2,2mm, široké 0,6 - 1,2mm, semeníky jsou vejčitěkuželovité, plstnaté. Plodem je až 8mm tobolka.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: 
. Děkuji.
Synonyma: S. enanderi, S. liangshuiensis var. subglabra, S. oleninii, S. raddeana, S. subphylicifolia, S. sugawarana
Roste od Malé Asie po Himálaj v podobě velkého keře nebo stromu. Dorůstá výšky 3 - 5m. Větve jsou prutovité, holé, rezavočervené, pupeny jsou malé, špičaté, jejich šupiny se volně překrývají. Palisty jsou malé, opadavé nebo zcela chybějí. Listy jsou 2tvárné, jarní jsou malé, celokrajné, opadavé, následují větší pilovité, kopinatě eliptické nebo až čárkovitě kopinaté s dlouihou šídlovitou špičkou, horní strana je tmavězelená, holá, spodní sivozelená nebo světlezelená, délka dosahuje 5 - 12,5 (i 14)cm, šířka 0,8 - 1,2 (i 1,8)cm, centrální žebro je na spodní straně vyniklé a řapíky jsou 3mm. Jehnědy jsou vzpřímené až převislé, dlouhé, válcovité, štíhlé, stopky dlouhé 0,8 - 1,2cm, má 2 - 4 listeny, samčí jsou dlouhé 2,5cm, žluté, husté, samičí jsou dlouhé 2 - 2,5cm, téměř vejčité, vřeteno ochlupené, šupiny opadavé, nažloutlé, tyčinek má 3 - 10, semeníky jsou vejčitě podlouhlé, později téměř kulovité, holé, dlouhé 2mm. Plodem je 4mm dlouhá tobolka na 1,5mm stopce. Existuje vnitrodruhový taxon:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112
Synonyma: S. daviesii, S. dealbata, S. dinsmorei, S. glaucophylla, S. louisii, S. persica, S. pseudosafsaf
Pochází ze severovýchodní a východní Evropy a Kazachstánu. Roste v podobě široce pravidelného středně hustého polokulovitého až kulovitého keře nebo nízkého stromu. Dorůstá výšky 4 - 10m. Větve jsou dlouhé, prutovité, na konci převislé, červenohnědé (vzácně červené), ojíněné nebo žluté bez ojínění, lýko žluté, pupeny protažené, holé, černohnědé nebo načervenalé, dlouhé do 6mm. Palisty jsou kopinaté, špičaté, pilovité, dlouhé zhruba stejně jako řapíky. Listy jsou kopinaté, ale mohou být až čárkovité, dlouhé 5 - 15cm, široké 0,4 - 1,2cm, dlouze špičaté, báze klínovitá, okraj jemně pilovitý, z obou stran holé, na horní straně zelené, lesklé, spodní je našedlá a řapíky jsou žlutočervené, bez žláz, dlouhé 0,5 - 1,5cm. Jehnědy mají délku 3 - 6cm, 2 tyčinky, samčí jsou vejčité, samičí válcovité, šupiny špičaté, bíle ochlupené, vytrvávající, semeníky jsou holé. Používá se jako medonosná rostlina. Existují vnitrodruhové taxony:
Dobře odolává suchu.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112
Synonyma: S. daphnoides subsp. acutifolia, S. daphnoides var. acutifolia, S. pruinosa, S. violacea
Roste v podobě široce polokulovitého až kulovitého pravidelného středně hustého keře nebo malého stromu. Dorůstá výšky 4 - 9m. Větve jsou silné, v mládí plstnaté, červené, pupeny dlouhé 8 - 9mm, široké 5 - 6mm, tupé, tmavěhnědé až rezavé, hustě ochlupené. Palisty jsou bohaté, stopkaté, ledvinovité až mírně srdčité a dlanitožilné. Listy jsou podlouhlé až dlouze kopinaté, vzácně obvejčité, dlouhé 5 - 12 (i 16)cm, špičaté, nepravidelně vroubkovaně pilovité až hrubě zubaté, báze kulatá, v mládí ochlupené z obou stran, později na horní straně holé, tmavězelené, na spodní mírně šedě ochlupené, žilnatinu tvoří 13 - 20 párů žilek, řapíky jsou dlouhé 1 - 2cm. Jehnědy jsou bohaté, husté, tlusté, přisedlé, samčí dlouhé 3 (i 6)cm, tyčinky 2, samičí dlouhé 4 - 5cm (za plodu až 9cm), semeníky vejčitě kuželovité, dlouhé 6 - 8mm, hustě bělavě hedvábité. Patří mezi významné medonosné rostliny.
kvete v měsících: 123456789101112
Synonyma: S. calaf, S. cinerea var. cuneata, S. cinerea var. erosa, S. medemii, S. muscina, S. phlomoides, S. pseudomedemii
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste ve střední Asii a západní a východní Sibiři v podobě rozkladitého keře. Větve jsou silné, lesklé, holé, v mládí červenohnědé, později šedohnědé nebo žluté, pupeny jsou tmavěčervené, špičaté, lesklé. Palisty jsou hnědé, vejčité, velké 2mm a obvykle chybí. Listy jsou dlouze vejčité až eliptické, dlouhé 4 - 6,5cm, široké 2 - 2,8cm, mírně lesklé, tenké, na obou koncích zúžené a zaoblené, obě strany zelené, v mládí hedvábné, spodní strana je nasivělá, jemně (i žláznatě) pilovitá, žilky na spodní straně vyniklé, centrální žebro nahnědlé, žilnatinu tvoří 7 - 8 párů žilek a řapíky jsou dlouhé 2 - 5mm. Jehnědy mají délku 4 - 6cm, šířku 1,5 - 1,7cm, mají 2 - 4listou stopku, válcovitý tvar, tupý konec, povrch vlnatě plstnatý, šupiny podlouhlé, tupé, tyčinky 2, semeníky jsou vejčité, tupé, přisedlé a plstnaté.
Synonyma: S. karelinii, S. prunifolia, S. seemenii, S. spissa
Roste v arktické oblasti Severní Ameriky, východní Sibiři a na Dálném východě v podobě vzpřímeného keře. Dorůstá výšky 0,5 - 3m. Větve jsou červenohnědé, vytrvale šedě nebo nažloutle ochlupené. Palisty jsou čárkovité až šídlovité, žláznaté, vytrvávají, dlouhé 0,5 - 2cm a jsou delší než řapíky. Listy jsou úzce vejčité nebo obvejčité, kopinaté nebo i obvejčitě lopatkovité, dlouhé 5 - 12cm, široké 2 - 4cm, variabilné, špičaté nebo dlouze protažené, báze úzce klínovitá až dlouze protažená, okraj celokrajný, podvinutý, zvlněný, obvykle na okraji žláznatý, barva zelená, horní strana olysává, spodní je bíle ochlupená, řapíky jsou ochlupené, dlouhé 0,6 - 2cm. Jehnědy jsou přisedlé, listeny nevýrazné, válcovité, samčí dlouhé 2,5 - 5cm, tyčinky 2, samičí jsou dlouhé 5 - 10cm, semeníky ochlupené, vejčitěkuželovité, přisedlé, dlouhé 3 - 4mm, listeny vejčité, dlouhé 1 - 3mm, tmavěhnědé nebo načernalé s dlouhými přímými chlupy. Existují vnitrodruhové taxony:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. lapponum, S. lapponum var. ajanensis, S. speciosa, S. speciosa var. alaxensis
Pochází z Evropy, střední Asie a severozápadní Afriky. Patří mezi opadavé a dvoudomé rostliny. Dorůstá výšky (10 -) 15 - 25 (i 30)m, šířky 20m v rozložitém habitu se širokou mírně nepravidelně kulovitou korunou, při průměru kmene 1m a řadí se tím k nejvyšším vrbám u nás. Borka je šedohnědá, hluboce rozpraskaná. Větve bývají převislé, v mládí tenké, přitiskle ochlupené, ve 2 letech bývají hnědofialové, někdy i žluté, oranžové i červené, pupeny jsou prodloužené, špičaté, dlouhé 6mm, široké 1,5mm, červenožluté, na podzim žluté a řapíky jsou dlouhé 0,2 - 1,2cm. Palisty jsou kopinaté, brzy opadávají. Střídavé listy má úzce kopinaté s jemně žláznatě pilovým okrajem a se špičkou, délka dosahuje 4 - 15cm a šířka 1 - 1,6 (i 3)cm. V mládí jsou jemně bíle ochlupené, později tmavě zelené se spodní stranou modrozelenou až šedozelenou, žilnatinu tvoří 12 - 15 párů žilek. Kvete v jehnědách úzce válcovitého tvaru, délky 3 - 6cm. Samčí mají barvu žlutou, jsou větší, převislé, samičí jsou zelené, dlouhé do 6cm, semeník je vejčitě kuželovitý. Plodem je drobná tobolka délky 5mm s ochmýřenými semeny. Seřezáváním koruny vzniká typický tvar kmenu s krátkými hrbolatými hlavními tlustými větvemi, ze kterého vyrůstá pouze proutí. 2 - 3 letá kůra se sbírá k léčitelským účelům. Největším exemplářem u nás roste v Tachlovicích u Prahy a má obvod kmene 688cm. Existují vnitrodruhové taxony:
Líbí se ji v údolích u vody, zaplavované břehy a plné slunce.
Množení se provádí na jaře před rašením listů řízkováním. Větvičku jednoduše odřežte, zasaďte do země a velmi pravděpodobně zakoření.
kvete v měsících: 123456789101112
Synonyma: Argorips alba, Argorips cerulea, S. alba f. ovalis, S. pallida, S. pameachiana
Pochází ze střední Asie. Roste v podobě vysokého keře nebo snad i stromu. Větve jsou červenohnědé nebo hnědožluté, holé, v mládí hedvábně ochlupené, pupeny podlouhlé, přitisklé, středně velké, žlutohnědé nebo světlehnědé a holé. Palisty jsou úzce kopinaté, žláznatě pilovité, brzy opadávají. Listy jsou v mládí hedvábně ochlupené, později holé nebo řídce ochlupené, horní strana světlezelená, spodní sivozelená, kopinaté, zašpičatělé, báze zúžená, vzácně nejširší nad středem, délka dosahuje 3 - 7cm, šířka 0,6 - 1,2cm, na terminálech až délka 4cm, šířka 1,5cm, okraj celokrajný nebo žláznatě drobně pilovitý, žilnatinu tvoří 12 - 15 párů žilek, centrální žebro je nažloutlé. Jehnědy mají 5 - 7mm stopku s 2 - 3mi kopinatými listeny, samčí jehnědy jsou za plodu dlouhé až 7cm, široké 1cm, husté, vřeteno dlouze ochlupené, šupiny dlouhé 2mm, vejčité nebo eliptické, přitupělé, hnědé, konec tmavší, semeníky dlouhé 5mm, vejčité. Plodem je až 7mm tobolka.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Číně v podobě keře nebo stromu. Dorůstá výšky až 4,5m. Větve jsou v mládí růžovofialovohnědé, tenké, holé, lesklé. Listy jsou eliptické nebo vejčitě eliptické, dlouhé 2,5 - 4,5cm, široké 1,5 - 2,5cm, na spodní straně zelenavé nebo šedomodré, v mládí ochlupené, olysávají, horní strana je zelená, báze zaoblená, konec špičatý, okraj celokrajný a řapíky jsou dlouhé 3 - 5mm. Samčí jehnědy mají délku 4 - 6cm, šířku 0,6 - 1cm, listeny obvejčité, dlouhé 1,5mm, ochlupené. Samičí jehnědy jsou dlouhé 2,5 - 4cm, široké 4 - 5mm, stopky krátké nebo chybí, chybí i lístky, listeny jsou obvejčité, poloviční délky semeníků, semeníky jsou vejčité, dlouhé 2,2mm, ochlupené nebo holé, krátce stopkaté. Plodem je téměř kulovitá 3mm tobolka. Existují vnitrodruhové taxony:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází z Kavkazu. Roste v podobě středně velkého keře. Větve jsou šedohnědé, v mládí hustě sametově ochlupené, později holé, jemně ochlupené, pupeny jsou malé, přitisklé, ochlupené. Palisty jsou velké, částečně ledvinovité nebo částečně srdčité, zuabé, ochlupené, dlanitožilné, řapíky jsou dlouhé 3 - 4mm a ochlupené. Listy jsou široce kopinaté, dlouhé do 8cm, široké 2,2cm, horní strana je matně zelená, spodní ochlupená, v mládí jsou na spodní straně mírně hedvábně plstnaté, žilnatinu tovří 8 párů žílek. Květy nejsou známé.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Dorůstá výšky 10 - 90cm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112
Synonyma: S. jacquiniana, S. jacquinii
Borka je charakteristicky rozprazkaná. Listy jsou v mládí červené, některé mají srdčitou bázi, spodní strana je šedozeleně ojíněná, ochlupená pouze na střední žilce. Bývá vysazována ke zpevnění břehů.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112
Pochází ze Sichuanu. Roste v podobě keře. Větve jsou ochlupené. Listy jsou řapíkaté, eliptické nebo široce eliptické, dlouhé 1,2 - 4cm, široké 0,7 - 1,7cm, spodní strana je růžovozelená, podél centrálního žebra huňatá, horní strana je nevýrazně zelené, podél centrálního žebra žlutošedě ochlupená, oba konce zaoblené, listy jsou celokrajné a žilnatinu tvoří 10 párů žilek. Jehnědy mají délku do 2,5cm, šířku 4 - 5mm, jsou husté, stopky dlouhé 5mm, huňatě ochlupené, s lístky, vřeteno také ochlupené, listeny jsou obvejčité nebo vejčité, dlouhé 1mm, samičí jsou dlouhé 3,5cm, široké 8mm. Plodem je elipticky kopinatá 4mm řídce huňatá tobolka.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází ze západu Severní Ameriky. Roste v podobě stromu se široce mírně nepravidelnou kulovitou středně hustou korunou anebo jako 4m řidký keř. Dorůstá výšky 10 (i 20)m. Větve prakticky odstávají do stran, v mládí jsou holé, lesklé, červenohnědé až oranžové. Listy jsou vejčitě nebo oválně kopinaté, dlouhé 8 - 12cm, špičaté, jemně a ostře pilovité, báze kulatá až široce klínovitá, spodní strana je bledší nebo namodralá, v mládí jsou mírně ochlupené. Samčí jehnědy jsou dlouhé 3 - 5cm, samičí 4 - 10cm, tyčinek je 5 - 9. Stopky plodů jsou stejně dlouhé jako plody.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Amerina missurica, Pleiarina amygdaloides, S. amygdaloides f. angustissima, S. amygdaloides f. pilosiuscula, S. nigra var. amygdaloides, S. nigra var. wrightii, S. virgata, S. wrightii
Patří mezi endemity Čukotky. Roste v podobě vzpřímeného keře. Dorůstá výšky 1,5 - 2m. Borka je tmavá, téměř černá. Větve jsou silné, žebernaté, tmavě šedě plstnaté, pupeny dlouhé do 1,2cm, kuželovité, hustě bělavě plstnaté. Palisty jsou stejně dlouhé nebo delší než řapíky, kopinaté nebo mírně vejčité, žláznatě ochlupené, obvykle opadavé. Listy jsou široce kopinaté, eliptické nebo obvejčité, kožovité, dlouhé 5 - 6cm, široké 2cm, konec krátce špičatý, báze klínovitá, horní strana tmavězelená, spodní bledězelená, v mládí celokrajné, později žláznatězubaté, z obou stran vynikle žilkované, centrální žebro bíle plstnaté, žilnatinu tvoří 7 - 14 žilek z každé strany, horní strana řídce ochlupená, spodní řídce plstnatá nebo olysalá, sivozelená a řapíky jsou silné, dlouhé 0,7 - 1,2cm. Samčí jehnědy jsou silné, dlouhé do 1,6cm, mají až 1,5cm stopky s 1 - 3mi listeny. Samičí jehnědy jsou dlouhé až 16cm, tvořené až 300 květy, šupiny jsou černohnědé, šedě ochlupené, semeníky jsou vejčitěkuželovité, široké až 8mm a mají velmi krátkou tlustou stopku.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Xizangu a Yunnanu v podobě nízkého keře. Dorůstá výšky až 50cm. Větve jsou vzpřímené nebo vystoupavé, v mládí hnědé, při rašení bíle ochlupené, olysávající. Listy jsou obvejčitě eliptické, dlouhé 2 - 8cm, široké 1,5 - 3,5cm, na spodní straně bledězelené, v mládí šedobíle ochlupené, horní strana je nevýrazně zelená, holá, báze klínovitá, vzácně tupě zaoblená, okraj řídce vroubkovaný, konec tupě zaoblený a řapíky jsou dlouhé až 1,5cm. Jehnědy jsou terminální, samčí dlouhé 2 - 4cm, vřeteno ochlupené, listeny obvejčitě podlouhlé, poloviční délky tyčinek, hustě ochlupené, mírně nepravidelně zubaté, samičí jehnědy dlouhé 3,5cm (v době plodu až 11cm), listeny obvejčitě podlouhlé, řídce ochlupené, na spodní straně více, semeníky jsou šedobíle ochlupené. Existují vnitrodruhové taxony:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v podobě vysokého keře. Větve jsou v mládí hedvábně ochlupené. Listy jsou kopinaté nebo podlouhlé až obkopinaté, dlouhé 4 - 5,5cm, 5 - 6x delší než širší, celokrajné nebo téměř celokrajné s řídkými mělkými zuby, horní strana je hedvábná, spodní stříbřitě hedvábná, spodní listy bývají zelené, holé, na spodní straně pouze mírně ochlupené a celkově menší, na postranních větvích jsou dlouhé 2,3 - 4,5cm, žilnatina svírá ostrý úhel a řapíky jsou dlouhé 5 - 8mm. Samčí jehnědy nejsou známé. Samičí jsou dlouhé 5 - 7mm, přisedlé, listeny jsou při bázi, šupiny kráce ochlupené, hnědé.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Sichuanu, Xizangu, Yunnanu a Nepálu v podobě polštářovitého keře o výšce několik cm. Listy jsou eliptické nebo obvejčitěeliptické, dlouhé 1,5cm, široké 7mm, spodní strana je zelinkavá, obě strany jsou téměř holé, horní strana je zelená, mírně vrásčitá, báze je klínovitá, okraj je vroubkovaný, konec špičatý, žilnatinu tvoří 4 páry žilek a řapíky jsou douhé 1mm. Jehnědy jsou terminální, elipticky hlávkovité, 5 - 6tikvěté, listeny obvykle okrouhlé, dlouhé téměř jako nitky, holé, 3žilné. Samčí jehnědy holé, dlouhé 2 - 3mm. Semeníky jsou úzce vejčité, dlouhé 1,3 - 1,5mm, holé, krátce stopkaté.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází z Kavkazu. Roste v podobě nízkého robustního široce rozložitého nepravidelně hustého keře. Dorůstá výšky do 50cm. Větve jsou poléhavě vystoupavé, tmavěhnědé, holé, v mládí bledězelené, přírůstky krátké, pupeny velké, tupé, holé a žluté. Palisty jsou okrouhlé, srdčité, jemně pilovité a vytrvávají. Listy jsou eliptické až obvejčité, vzácně i dlouze kopinaté, dlouhé 5 - 7cm, široké 4cm, tupé, hrotité, báze široce klínovitá, zaoblená nebo srdčitá, okraj jemně vroubkovaně nebo žláznatě pilovitý, horní strana zelená, spodní mírně modrozelená, centrální žebro na spodní straně světležluté, horní téměř bělavé, vyniklé, žilnatinu tvoří 10 - 12 párů žilek a řapíky jsou dlouhé 2 - 4cm. Jehnědy se vytváří spolu s listy nebo i před, samčí jsou dlouhé do 5cm, široké až 2cm, šedě vlnaté, prašníky oranžové. Samičí jsou dlouhé 3 - 5cm (za plodu až 10cm), stopky ochlupené, dlouhé 6mm s malými listeny, semeníky téměř přisedlé, vejčitě kopinaté, holé, dlouhé 1 - 2cm, listeny úzce kopinaté, dlouze hedvábně ochlupené. Plodem je holá tobolka.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112
Synonyma: S. hastata var. apoda
Roste v Alpách a u nás na Šumavě. Dorůstá výšky 2 - 3 (i 6)m. Borka je šedohnědá, hladká. Na větvích vytváří nenápadné lišty, jinak jsou šedé, v mládí nažloutlé až červenohnědé, ochlupené. Listy mají obkopinatý až obvejčitý tvar nejširší nad středem, délku do 12cm, horní stranu holou, síťnatou, tmavězelenou, vrásčitou, spodní stranu sivozelenou až modrozelenou, téměř plstnatou, okraj hrubě zubatý až celokrajný a řapíky jsou dlouhé 1cm. Samčí jehnědy jsou vzpřímené, dlouhé do 3cm. Samičí jsou vzpřímené. Patří mezi chráněné druhy C1.
Vyhovují ji strže, vlhké hlinité sutě, atp.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112
Synonyma: Capraea grandifolia, S. appendicualata, S. aurita var. grandifolia, S. crispa, S. grandifolia, S. grandifolia f. lancifolia, S. grandifolia f. vulgaris, S. monandra, S. montana, S. sphacelata, S. stipularis
Pochází z Apenin. Roste v podobě velkého keře nebo malého stromu. Dorůstá výšky 5 - 9m. Větve jsou bohaté, vystoupavé, pružné, v mládí řídce ochlupené. Palisty vytrvávají a jsou pilovité. Listy jsou v mládí ochlupené, nahnědlé, později variabilní, eliptické, obvejčité nebo podlouhlé, báze zaoblená, variabilní, konec ocasovitě zašpičatělý, horní strana bledězelená, holá, spodní holá, namodralá, okraj zvlněný, hrubě pilovitý. Jehnědy se tvoří na koncích větví, jsou bohaté, samčí široce vejčité, prašníky žluté.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází z Yunnanu, Indie a Nepálu. Roste v podobě nízkého stromu nebo velkého keře. Větve jsou narůžovofialovělohnědé, holé, v mládí ochlupené. Palisty jsou polosrdčité, malé. Listy jsou vejčité nebo obvejčitěkopinaté, dlouhé 9cm, široké 3,5cm, spodní strana je nazelenalá, v mládí přitiskle ochlupená, olysává, horní strana je zelená, holá nebo ochlupená, báze klínovitá nebo tupá, okraj pilovitý, konec zašpičatělý nebo krátce ocasovitý a řapíky jsou dlouhé 1,2cm. Samčí jehnědy jsou dlouhé 6 - 9cm, široké 8mm, stopky dlouhé 1,5cm, mají 2 - 3 listeny, vřeteno je hustě vlnaté nebo šedobíle ochlupené, listeny jsou vejčitě okrouhlé, také hustě vlnaté, žlázy laločnaté, tyčinek 4 - 6. Samičí jehnědy jsou dlouhé 6cm (za plodu i 11cm), stopky má délky 1,5cm, 2 - 3 listeny, vřeteno hustě vlnaté nebo šedobíle ochlupené. Plodem je vejčitá tobolka délky 7 - 9mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na severu Evropy, v evropském Rusku, západní a východní Sibiři, Kavkaze a střední Asii v podobě široce rozkladitého až téměř stromečkovitého vzpřímeného keře. Dorůstá výšky 1 - 1,5m. Kmen může být i podzemní. Větve jsou holé, lesklé, hnědé, žlutohnědé nebo žlutozelené, pupeny holé, malé, špičaté, červenožluté. Palisty jsou malé, žláznatě zubaté, brzy opadávají. Listy jsou dlouhé 2 - 5cm, široké 2cm, vejčité až široce vejčité nebo podlouhlé či kopinaté, konec je ztupělý, stejně tak i báze, okraj řídce zubatý až téměř celokrajný, horní strana tmavězelená, lesklá, spodní sivozelená nebo zelená, centrální žebro žluté, postranní žilky štíhlé a řapíky jsou krátké a holé. Samčí jehnědy jsou téměř přisedlé, dlouhé do 2,5cm, samičí jsou na postranních větvích, jsou dlouhé nejdříve 2 - 3cm, později 5 - 7cm, husté, eliptické nebo obvejčité, tupé, báze světlá, bíle ochlupená, tyčinky 2, semeníky vejčitě kuželovité, hedvábné, nahnědlé až načervenalé, téměř přisedlé. Existují vnitrodruhové taxony:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. carinata, S. formosa, S. intermedia, S. prunifolia, S. vacciniifolia, S. venulosa, S. waldsteiniana
Roste na západě Kanady v podobě keře. Dorůstá výšky 1 - 4m. Větve jsou lesklé, červenohnědé, štíhlé, v mládí řídce ochlupené. Palisty jsou dlouhé 1 - 3mm, okraje podvinuté a žláznaté. Listy jsou úzce eliptické nebo úzce vejčité, dlouhé 5 - 8cm, široké 1 - 1,5cm, úzce špičaté, báze špičatá, horní strana holá, lesklá, spodní hedvábně ochlupená, okraj žláznatě pilovitý a řapíky dlouhé 0,5 - 1cm. Samčí jehnědy dlouhé 2 - 3cm, mají bazální listeny, 2 tyčinky. Samičí jehnědy jsou dlouhé 3 - 10cm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Chosenia arbutifolia, Chosenia bracteosa, Chosenia eucalyptoides, Chosenia macrolepis, S. macrolepis
Roste na severu Evropy, v Severní Americe, Asii až po Čínu v podobě plazivého bohatě hustě větveného keře zcela přitisklého k zemi. Pod zemí vytváří bohatý kořenový systém s kuželovitým zkráceným kmenem. Větve jsou tlusté, kulatého průřezu, délky do 50cm, výšky do 10 - 15cm. Palisty jsou jen občas zřetelné, vejčité. Listy jsou tlusté, kožovité, obvejčité až eliptické nebo vejčité, dlouhé 1,5 - 5cm, široké 1 - 2,5cm, tupé až zaoblené, celokrajné, báze široce klínovitá, horní strana matná nebo lesklá tmavězelená, spodní světlezelená nebo namodralá, řapíky jsou tenké, dlouhé (0,3 -) 1 - 3,5cm. Jehnědy jsou terminální, samčí dlouhé 2 - 5cm, listeny obvejčité, tmavě růžovofialové, mírně bíle ochlupené, tyčinky 2. Samičí jsou dlouhé 5 - 12cm, semeníky jsou červenohnědé, dlouze válcovité, ochlupené. Plodem je kuželovitá ochlupená téměř přisedlá tobolka délky 6 - 7mm. Existují vnitrodruhové taxony:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. anglorum, S. anglorum var. antiplasta, S. anglorum var. araioclada, S. anglorum var. kophophylla, S. arctica subsp. crassijulis, S. arctica subsp. tortulosa, S. arctica var. antiplasta, S. arctica var. araioclada, S. arctica var. brownei, S. arctica var. caespitosa, S. arctica var. graminifolia, S. arctica var. kophophylla, S. arctica var. pallasii, S. arctica var. tortulosa, S. brownei, S. brownei var. petraea, S. brownii, S. caespitosa, S. crassijulis, S. diplodictya, S. ehlei, S. hudsonensis, S. pallasii, S. pallasii var. crassijulis, S. tortulosa
Roste na severu Severní Ameriky v podobě zakrslého poléhavého keře. Větve jsou dlouhé, štíhlé, hnědé, v mládí štíhlé, nažloutlé a holé. Palisty buď chybí nebo jsou dlouhé do 4mm a mají žláznatý okraj. Listy jsou široce až úzce obvejčité, dlouhé 2 - 4cm, široké 0,5 - 1,5cm, na konci tupé nebo špičaté, báze také tupá nebo špičatá (i klínovitá), okraj celokrajný nebo jemně žláznatě pilovitý, v mládí na spodní straně ochlupené, později na horní straně lesklé, žlutozelené, holé, na spodu namodralé a řapíky dlouhé 0,3 - 1,2cm. Samčí jehnědy jsou dlouhé 2 - 5cm, tyčinky 2. Samičí jsou dlouhé 2 - 6mm, řídce ochlupené, listeny podlouhlé, dlouhé 1 - 1,5cm, růžovofialové až černé, dlouze ochlupené. Plodem je lesklá 5 - 8mm tobolka. Existuje vnitrodruhový taxon:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. arctophila f. leiocarpa, S. arctophila var. leiocarpa, S. groenlandica f. leiocarpa
Roste při pobřeží Atlantského oceánu, Baltského moře a u nás na břzích Máchova jezera. Roste v podobě plazivého keře. Dorůstá výšky 0,2 - 1 (i 2)m. Větve jsou poléhavé, v mládí tenké, vzpřímené, šedé až červenohnědé. Palisty jsou vejčjité, špičaté a ochlupené. Listy jsou obvejčité, dlouhé 1,5 - 4cm, žilnatinu tvoří 4 - 8 párů žilek, z obou stran je přiléhavě ochlupené, stříbřitě lesklé, okraje jsou mírně podvinuté. Jehnědy jsou vzpřímené, přisedlé, vejčité, dlouhé 2 - 3cm, samičí jsou menší než samčí, listeny jsou úzce podlouhlé, hedvábně ochlupené, na špičce hnědé, tyčinky jsou 2.
kvete v měsících: 123456789101112
Synonyma: S. argentea, S. nitida, S. repens subsp. argentea, S. repens var. argentea, S. repens var. nitida, S. repens var. sericea
Pochází ze střední Asie a Kašmíru. Roste v podobě keře. Dorůstá výšky až 5m, větve jsou vzpřímené, štíhlé, holé, nahnědlé, v mládí hedvábně ochlupené, pupeny malé, vejčité, tupé, hnědé, dlouhé 5 - 6mm, v mládí drobně plstnaté, později holé. Palisty jsou dlouhé do 6mm, jsou vejčitěkopinaté až kopinaté, žláznatě pilovité a brzy opadávají. Listy jsou dlouze kopinaté až široce kopinaté, dlouhé 4 - 11cm, široké 1,5 - 2,2cm, (na krátkkých větvích dlouhé 1,5 - 3cm), oba konce jsou zúžené, okraj je mírně podvinutý, řídce žláznatě zubatý, horní listy bývají žláznatě pilovité, při bázi větví celokrajné, horní strana je tmavězelená, holá nebo řídce ochlupená, centrální žebro světlehnědé, na horní straně bělavé, žilnatinu tvoří 9 - 12 (i 18) párů žilek, na spodní straně jsou vystouplé, na horní zapuštěné. Jehnědy jsou husté, vzpřímené, šupiny vejčité, tupé nebo špičaté, na konci načernalé, dlouze bíle hedvábně ochlupené, samčí jsou dlouhé 2cm, téměř přisedlé, 2 tyčinky, samičí jsou dlouhé 2 - 4cm, krátce stopkaté, semeníky vejčitěkuželovité, hustě hedvábné.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. argyracea f. obovata
Roste v Kanadě v podobě keře. Dorůstá výšky 0,5 - 1,7m. Větve jsou v mládí červenohnědé, ochlupené, později holé. Listy jsou úzce eliptické až obkopinaté, dlouhé 3 - 6cm, široké 1cm, špičaté, báze špičatá nebo tupá, okraj podvinutý a vroubkovaný, horní strana lesklá tmavězelená, spodní variabilní, hedvábná. Jehnědy jsou dlouhé 1 - 2,5cm, listeny obkopinaté, zaoblené nebo špičaté, načernalé a huňaté. Plodem je kopinatá ochlupená tobolka délky 2 - 4mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112
Synonyma: S. argyrocarpa var. glabrior, S. argyrocarpa var. sericea, S. fusca
Pochází ze Sichuanu a Xizangu. Roste v podobě stromu nebo keře. Větve ve 2 letech jsou holé, roční šedě huňaté, pupeny huňaté. Palisty jsou eliptické až polosrdčité, dlouhé 4 - 5mm, okraj žláznatě pilovitý, konec špičatý. Listy jsou eliptické až podlouhlé, dlouhé 3 - 11cm, široké 2 - 5,5cm, na spodní straně šedě nebo nažloutle plstnaté, olysávají, horní strana je šedě huňatá, olysávající, podél centrálního žebra ochlupená, báze zaoblená, téměř srdčitá nebo klínovitá, okraj žláznatě pilovitý, vzácně téměř celokrajný, konec špičatý až tupý a řapíky jsou dlouhé 0,5 - 1,5cm. Samčí jehnědy jsou dlouhé 4 - 8cm, široké 7 - 8mm, stopky mají délku 2 - 4cm, mají několik lístků, vřeteno huňaté, listeny vječitě okrouhlé, velké 1mm, zaoblené, s 2mi tyčinkami. Samičí jehnědy mají délku do 14cm, semeníky huňaté, přisedlé. Plodem je vejčitě eliptická ochlupená tobolka délky 5 - 6mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. wenchuanica
Roste v Číně v podobě keře. Dorůstá výšky až 3m. Větve jsou růžovofialovohnědé, silné, tlusté 5mm, holé, v mládí holé nebo řídce ochlupené. Listy jsou přisedlé nebo téměř přisedlé, obvejčitěeliptické, dlouhé 5 - 7cm, široké 2,5 - 3cm, z obou stran stejně zelenavé, holé, na spodní straně mírně vrásčité, v mládí řídce ochlupené, na žilkách vytrvávající, báze klínovitě zaoblená až zaoblná, konec špičatý, zaoblený nebo zahrocený a okraj celokrajný. Samčí jehnědy nejsou známé. Samičí jsou dlouhé 6 - 7cm, široké 1,3cm, stopky jsou dlouhé 1 - 2,5cm, bez lístků, vřeteno bíle huňaté, listeny obvejčitě podlouhlé, z obou stran dlouze hedvábně ochlupené, téměř zaoblené, semeníky úzce vejčité, dlouhé 3mm, bíle ochlupené, krátce stopkaté.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Patří mezi endemity Itálie.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na severozápadě Severní Ameriky v podobě vzpřímeného keře. Dorůstá výšky 0,5 - 1,5m. Větve jsou šedohnědé, v mládí červenohnědě ochlupené, později holé a lesklé. Palisty jsou malé. Listy jsou v mládí hedvábně ochlupené s bílými a rezavými chlupy, později jsou úzce eliptické nebo obvejčité, dlouhé 1,5 - 5cm, široké 1 - 2cm, kožovité, špičaté, báze špičatá nebo zaoblená, obvykle různá, okraj celorajný nebo žláznatě pilovitý, může být mírně podvinutý, povrch lesklý, na hroní straně žilnatina síťovitá, centrální žebro vytrvale rezavě ochlupené, na spodní straně řídce hedvábné nebo holé, namodralé, řapíky jsou ochlupené a dlouhé 0,3 - 1cm. Samčí jehnědy jsou dlouhé 0,5 - 1cm, tyčinky 2. Samičí jehnědy dlouhé 1 - 3,5cm, řídké, listeny vejčité, zaoblené, ochlupené, nažloutlé, na konci hnědé, dlouhé 1 - 2mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. fallax, S. pedicellaris var. athabascensis
Roste v Číně v podobě keře. Dorůstá výšky 1 - 2m. Větve jsou v mládí růžovofialovočerné nebo žlutočervené, ochlupené, olysávající. Listy jsou elipticky podlouhlé nebo podlouhlé, vzácně kopinaté, dlouhé 1,5 - 4cm, široké 0,5 - 1cm, spodní strana je bělavá, holá, horní nahnědlá, v mládí ochlupená, báze klínovitá nebo zaoblená, okraj mírně žláznatě pilovitý, vzácně celokrajný, konec špičatý nebo tupý, žilnatinu tvoří 6 - 7 párů žilek a řapíky jsou dlouhé 2 - 6mm. Samčí jehnědy jsou dlouhé 1,5 - 2cm, široké 5 - 6mm, stopky dlouhé 0,4 - 1cm, mají 2 - 4 lístky, listeny obvejčité, konec zaobleně uťatý nebo nepravidelně vroubkovaný, tyčinky jsou 2. Samičí jehnědy mají tmavě rezavé listeny obvejčitého nebo eliptického tvaru, okraj bývá nevýrazně vroubkovaný, semeníky jsou vejčité, ochlupené a přisedlé. Existují vnitrodruhové taxony:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází ze západní Evropy. Roste v podobě keře nebo malého stromu. Dorůstá výšky až 10 (i 12)m. Větve jsou v mládí mírně ochlupené, později holé, ve 2. roce lesklé. Listy jsou obvejčité nebo dlouze kopinaté, jemně zoubkaté až téměř celokrajné, brzy na horní straně téměř holé, mírně lesklé, dlouhé 5 - 11cm, široké 1,5 - 3 (i 5)cm, na spodní straně modrozelené s krátkými hnědočervenými chlupy, žilnatinu tvoří 8 - 15 párů žilek a řapíky jsou dlouhé (0,2 -) 0,5 - 0,9 (i 1,5)cm. Jehnědy jsou dlouhé 2 - 5cm, válcovité, přisedlé a vytvářejí se před listy.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112
Synonyma: S. acuminata, S. cinerascens, S. cinerea subsp. oleifolia, S. cinerea var. atrocinerea, S. cinerea var. oleifolia, S. incerta, S. oleifolia, S. rufinervis
Roste od Skandinávie po Pyreneje, severní Itálii a Makedonii v podobě opadavého keře se široce 1/2kulatou až kulovitou pravidelnou středně hustou korunou. Dožívá se věku 20 - 30let. Dorůstá výšky (0,5 -) 0,7 - 3 (i 7)m. Kmínky mají v průměru až 5cm. Borka je tenká, šedá. Větve se vytvářejí nepravidelně, v mládí jsou červenohnědé až černohnědé, měkce ochlupené, brzy olysávají, pupeny jsou malé, vejčité, červenavé, holé nebo řídce ochlupené. Palisty jsou velké, ledvinovité nebo srdčité - ouškaté, zubaté, vytrvávající. Listy jsou střídavé, obvejčité až téměř okrouhle kosočtvercovité či obkopinaté, zvlněné, podvinutý, nepravidelně hrubě pilovitý až vykousávané, tmavě zelené, dlouhé (1 -) 3 - 6 (i 8)cm, báze je klínovitá, občas srdčitá, spodní sivozelená, hustě huňatě nebo řídce ochlupená, žilnatinu tvoří 6 - 10 párů žilek a řapíky dlouhé 2 - 7 (i 8)mm. Jehnědy jsou dlouze vejčité, vzpřímené, dlouhé 1,5 (i 3)cm, samčí jsou přisedlé, krátce vejčité, samičí květy jsou na bázi ochlupené, jehnědy krátce stopkaté, semeníky jsou bíle ochlupené, vejčitě šídlovité, dlouze stopkaté. Plodem je 2pouzdrá tobolka. Používá se jako medonosná rostlina. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovují ji bažiny, rašeliniště, příkopy, atp. i v mírném stínu a v chudší půdě. Nemá ráda vápenité podklady, potřebuje kyselou půdu. Snáší mráz do -35°C.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112
Synonyma: Capraea aurita, S. aurita f. cordifolia, S. aurita f. rhomboidalis, S. aurita f. spathulata, S. aurita f. uliginosa, S. cinnamomea, S. conformis, S. heterophylla, S. rugosa, S. spathulata, S. uliginosa, S. ulmifolia, Usionis aurita
Roste na Kavkaze, střední Asii, Malé Asii, Arménii, Kurdistánu a Íránu v podobě vysokého bohatě větveného stromu. Větve jsou oranžovočervené, stejně tak pupeny a centrální žebro listů, v mládí jsou větve s pupeny přitiskle ochlupené. Palisty jsou polosrdčité, obvykle chybí. Listy jsou široce až úzce kopinaté, dlouhé 5 - 8,5cm, široké 1,3 - 2cm, dlouze zašpičatělé, někdy na bázi vejčité, hrubě pilovité, v mládí hedvábné, později z obou stran holé, zelené, žilnatinu tvoří 11 - 12 párů žilek a řapíky jsou dlouhé 3 - 4mm. Jehnědy mají krátké stopky s listeny, na délku mají 1,2 - 4,4cm, tvar válcovitý, samčí jsou hustokvěté, samičí řidší, na stopce jsou 3 - 4 listeny, šupiny vejčité, tupé, dlouhé 3,5 - 4mm, u samičích květů opadávají, tyčinky jsou 2, semeníky jsou vejčitěkužlovité, tupé, dlouhé 3mm, holé. Plodem je až 5mm tobolka.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází z Xizangu. Roste v podobě keře. Dorůstá výšky do 1,5m. Větve jsou v mládí řídce bíle huňaté, olysávají, pupeny jsou holé. Listy jsou dlouze obvejčitěeliptické, dlouhé 1,5 - 4,5cm, široké 0,6 - 1,8cm, papírovité, na spodní straně světlé, ojíněné, horní strana je zelená, obě strany huňaté, olysávající, báze protažená, konec tupý nebo špičatý, okraj celokrajný nebo nepravidelně žláznatě zubatý, žilnatinu tvoří 5 párů žilek, řapíky jsou vm ládí huňaté a dlouhé 2 - 6mm. Samčí i samičí jehnědy jsou dlouhé 2,5 - 3,5cm, vřeteno je holé nebo téměř holé, listeny dlouze obvejčitě eliptické, dlouhé 2,5mm, konec zaoblený nebo téměř uťatý, samčí květy mají 2 žlázy, 2 tyčinky, semeníky jsou eliptické, dlouhé 2,5mm, holé, bíle ojíněné a stopky dlouhé 0,5mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází ze střední a severní Číny a Japonska. Koruna je široce protáhlá. Dorůstá výšky (3 -) 10 - 15 (i 20)m. Větve dlouze obloukovitě převisají, mají hnědou, žlutozelenou nebo načervenalou barvu a jsou dokonale převislé a pružné. Mladé větvičky jsou metlovité, šedé nebo zelené, žlutozelené nebo i načervenalé, ochlupené, pupeny čárkovité a špičaté. Palisty jsou kopinaté nebo šikmo kopinaté, vejčité nebo vejčitě okrouhlé, někdy až přeměněné na trny. Listy jsou podlouhlé nebo kopinaté až čárkovitě kopinaté, dlouhé 5 - 16cm, široké 0,5 - 2,5cm, báze je zúžená až klínovitá, okraj jemně pilovitý, horní strana tmavězelená, spodní šedozelená, nápadně síťovitá, v mládí ochlupená, později holá, žilnatinu tvoří 15 - 30 párů žilek a řapíky dlouhé 0,3 - 1cm, ochlupené. Jehnědy jsou štíhle válcovité, někdy zakřivené, v mládí husté, samčí jsou dlouhé do 2,5cm, samičí do 6cm, šupiny jsou opadavé, vejčitě kopinaté, žlutozelené nebo světle slámové, tyčinky 2, báze ochlupená, semeníky eliptické nebo vejčité, holé, přisedlé, světlezelené nebo nažloutlé. Plodem je 3 - 4mm dlouhá tobolka. Existují vnitrodruhové taxony:
kvete v měsících: 123456789101112
Synonyma: Ficus salix, S. annularis, S. babylonica f. seiko, S. babylonica f. tortuosa, S. babylonica f. villosa, S. babylonica var. lavallei, S. babylonica var. szechuanica, S. cantoniensis, S. capitata, S. chinensis, S. dependens, S. jeholensis, S. lasiogyne, S. matsudana, S. matsudana f. tortuosa, S. matsudana var. pseudomatsudana, S. matsudana var. tortuosa, S. neolasiogyne, S. ohsidare, S. pendula, S. pseudogilgiana, S. pseudolasiogyne, S. pseudomatsudana, S. subfragilis, S. x yuhkii
Pochází z Číny. Roste v podobě stromu. Borka je šedá. Větve jsou v mládí zelené nebo načervenalé, holé. Palisty chybí nebo jsou velmi drobné. Listy jsou kopinaté, nejširší v 1/2, dlouhé 7,5cm, široké 1,3cm, na spodní straně světlezelené, holé, horní je zelená, báze protažená, okraj pilovitý, konec dlouze zašpičatělý a řapíky jsou dlouhé 1cm. Samčí jehnědy nejsou známé. Samičí jsou válcovité, dlouhé 5cm, široké 1cm, přisedlé nebo krátce stopkaté, vřeteno huňaté, listeny obvejčité, bíle huňaté, semeníky vejčité, dlouze stopkaté.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste ve středním a severním Japonsku v podobě stromu. Dorůstá výšky 6 - 10m. Větve jsou šedohnědé, ochlupené. Lity jsou podlouhlé nebo eliptické, dlouhé 5 - 12cm, široké 3 - 5cm, špičaté, na okraji zvlněné, pilovité, báze zaoblená, horní strana zelená, namodralá, spodní hustě ochlupená a řapíky jsou dlouhé 1 - 2cm. Samčí jehnědy jsou dlouhé do 5cm, krátce stopkaté, tyčinky 2, samičí jsou dlouhé do 10cm a semeníky jsou huňaté.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
Dobrý den. Myslím, že bych věděl o jednom místě, kam by se tato vrba hodila. Chtěl bych se zeptat, zda mám nějakou šance ji najít a vysadit/naroubovat? Děkuji Čeněk Svoboda
Dobrý den, na travním pruhu před domem jsem zasadila malou vrbu kudrnatou. Byla jsem obecním údržbářem vyzvána k jejímu odstranění a jako důvod mi bylo sděleno, že je tam vodovodní řád a došlo by k jeho poškození. Váš odborný názor ? Děkuji
prosím o radu na vrbě se letos objevily na starších i nových větvích tmavě hnědé flíčky které se postupem času zvětšují je to nehezké na světle zeleném stromu co lze proti tomu dělat nebo jak tomu zabránit? děkuji za odpověd.
Je některá z vrb kroucených pro zvířata a nebo lidí jedovatá? Připadá mi to jako nesmysl ale tvrdil to zahradník v ZOO.
Máte pravdu - je to nesmysl. Žádná z vrb, u nás rostoucích, jedovatá není.Mají ale charakteristickou vůni a hořkou chuť, ožírá je pouze hmyz.
vrbu mám na zahradě již 5 let. poslední 2 roky jsou listy pokroucené, olistění není dostatečně husté . nevím jaká je příčina tohoto stavu. žádám o radu.
Dobrý den, máme Salix yezoalpina, která je stále velmi napadena mšicemi, celá černá a chřadne, poraďte, co s tím? Děkuji Horová
Jaké podmínky potřebuje vrba dvoubarevná, minulý rok mi uschla. Posíláte ji poštou a jaká je cena? Děkuji.STOKLASOVÁ HANA
Já konkrétně ne, ale zkuste dát dotaz do Burzy v levém menu.
Dobrý den, již delší dobu sháním rostinku,nebo alespoň řízky vrby sachalinské SEKKA.Můžete mi poradit kde ji mám shánět? Předem moc děkuji Studecká
Dobrý den,rád bych se zeptal kdy a jak moc se sříhájí Salix helvetice ober donau a Salix simulatrix?Předem moc děkuji za odpověd
Dobrý den, mám jeden dotaz, může se prosím vás zasadit vrba v blízkosti studny? děkuji
Dobrý den. Neviděl bych v tom problém. Jedině kořeny by případně mohly narušit vyzdívku, ale na samotnou rostlinu to nemá vliv.
