Články
Jednoleté nebo dvouleté - aetnense - Turecko, Irán – 1000 m - alsinefolium – Rhodila alsina – Itálie – 500 – 1000 m - andegavense -Špan., Portugal, Itálie, Francie, Korsika 100 -1000 - annuum – severní Evropa – 0 – 2000m - arenarium – Portugalsko, španělsko – 0 -2000m - atratum – střední a jižní Evropa – 1500 – 2500m - caeruleum
Vytrvalé - acre – Evropa , severní Afrika – 0 – 2500 m - album – Evropa – 0 – 2500 m - alpestre – Evropa, Turecko – 1500 – 3000m - amplexicaule – Maroko,Portugal.,Španělkso, Tuecko -1000 – 2200m - anglicum – západní Evropa, Ukrajina, Portugalsko – 0 – 2300 m - apoleipon – centrální Řecko – 1500 – 2200 m -
Poměrně nedávno objevený druh ( 1988) mexického rozchodníku je okrasou každé sukulentářské sbírky. Sedum hernandezii mám ve sbírce pět let . Rostlinu jsem získala jako malý řízek, který velmi ochotně zakořenil a během krátké doby vytvořil několik odnoží. Dnes už je toto sedo už pořádným mohutným trsem. Před třemi roky jsem ho
Pro své dlouhé stonky, které dorůstají i více jak 1 metr je nazýván tento mexický rozchodník Cola de Burro – oslí ocas. V kultivaci se vyskytuje od roku 1935. Rostlinu přivezl Eric Walther, botanik Golden Gate Park v San Francisku, když ve státě Veracrus hledal nové druhy Echeverií. K nálezu této rostliny se váže
Se Sedum rubrotinctum jsem bojovala několik let. V době, když jsem začínala pěstovat sukulentní rostliny, v samých začátcích, jsem měla pár druhů sukulentů, které jsem zimovala na okenním parapetu při běžné pokojové teplotě. Díky nevhodným podmínkám a minimálním zkušenostem, jsem tenkrát ztratila poměrně dost krasulek, které nyní horko těžko opět získávám do sbírky. Mezi několika
Druh Oblast výskytu Barva květů P. aizoon Rusko, Mongolsko, Čína,Japonsko zlatožlutá P. ellacombianus Japonsko, Korea zlatožlutá P. floriferus Čína zelenožlutá P. hybridus Rusko, Asie , sev. Evropa zlatožlutá P.kamtschaticus Rusko, Čína, Japonsko, Korea zlatožlutá P. litoralis
Phedimus sichotensis Sedum sichotense je vzácným druhem pocházejícím z oblastí východní Ukrajiny. Rostlina je drobného, vzpřímeného vzrůstu, dosahující pouze do výšky 10 cm. Sedum sichotense je velmi často zaměňováno za drobné formy Sedum kamtschaticum. Rozlišení obou druhů je téměř nemožné, pokud nemáte vedle sebe rostliny k porovnání. Sedum sichotense má purpurové stonky a mírně vzpřímené listy. Při porovnání
Phedimus ellacombianus Sedum ellacombianum je nápadným a nezaměnitelným druhem pocházejícím z japonského ostrova Hokkaido a Korei. Charakteristické pro tuto rostlinu jsou listy hráškově zelené barvy, která se nemění na odstíny červené ani na slunečném stanovišti. Rostlina vytváří husté, rozprostřené porosty kopečkovitého tvaru, dorůstající do výšky 10 cm. Ty jsou v letním
Phedimus obtusifolius V Turecké Anatolii roste nádherný druh rozchodníku, který je skutečnou ozdobou každé zahrady, Sedum obtusifolium. Růžovokvětý , dalo by se říci v květu polokeřík, který má nezvyklý nejen vzhled ale i formu růstu. Na podzim se vytváří skupina plochých růžic těsně přimknutých k zemi. Po přezimování se na jaře začne objevovat stonek , přisedlé
Tak tu máme konečně jaro. Letošní zima byla skutečně pro některé druhy rozchodníků opravdu náročná. K mému velkému překvapení došlo k poměrně velkým ztrátám u běžných evropských druhů, jako jsou Sedum hispanicum minus, Sedum hispanicum minus Aureum , Sedum dasyphyllum a Sedum forsterianum. Tyto druhy mi téměř uhynuly a z bohatých trsů zbyly jen kousky , které
Problémem některých rostlin je to, že jsou snadno pěstovatelné. Pak si jich nikdo neváží. Snadno o ně pak přichází a ze sbírek se postupně vytratí. Po určité době už jsou nedosažitelné. Zastavte se však někdy, zadívejte se, postůjte a vnímejte detaily. Většinou zjistíte, že to jsou fascinující a překrásné rostliny. Jejich vitalita, proměny v ročních
Pokud bychom hledali skutečně odolný sukulent do zahrady, pak by to rozhodně vyhrálo Sedum populifolium – nově zařazené mezi Hylotelephia. Tento rozchodník vyniká jak svou odolností, aby ne, pochází z ruské oblasti jezera Bajkal, tak zcela určitě pro rozchodníky vynímečou formou růstu. Jedná se totiž o dřevinu. Sedum populifolium je zcela se vymykající klasickým představám
Aloe pictifolia je středně velký druh se šedavě zelenými listy pokrytými oboustranně velkým množstvím bílých skvrnek. Od toho je také odvozeno jméno – tečkované listy. Rostliny obvykle tvoří malé skupiny až sedmi rozet , každá dorůstající v průměru až 20 cm. Listy jsou až 15 cm dlouhé u báze 2,5 cm široké. Obě plochy
Jak mě Jirka Moule v jednom z komentářů našich stránek upozornil, že kromě Eucomis autumnalis je velmi oblíbeným a hojně pěstovaným i další druh Eucomis bicolor. Pojďme si tedy něco o této africké rostlině říci něco víc. Chocholatice pěstuji již nějakou dobu a kdybych měla vyjádřit jedním slovem charakteristickou vlastnost vystihující tuto cibulovinu napadá
Do naší sbírky echeverií v časném jaře loňského roku přibyla i jedna středně velká, pomalu rostoucí rostlina s nápadnými modrozeleným listy, jejichž horní třetina je ozdobena výraznou červenou linkou. Ač menší druh, je díky svému výraznému vybarvení Echeveria strictiflora velmi nápadná. V odborné literatuře je druh popisován jako náročnější pro kultivaci. I my jsme měli zpočátku trošku problémy,
Většina z nás zná delospermy jako nízké, poléhavé nebo plazivé rostliny, převážně vhodné pro pěstování ve skalce. Ale mezi těmito druhy se vyskytují jedinci, kteří jednoduše svým vyjímečným vzhledem potvrzují pravidlo. Takovým druhem je bezesporu Delosperma napiforme ,více známá pod jméne Mestoklema macrorhizum, kaudiciformí druh z čeledi Aizoaceae. Hned na první pohled je rostlina nápadná
Pachypodium namaquanum , čeleď: Apocynaceae, se řadí do skupiny velkých sukulentů rostoucích ve vyprahlých oblastech Severního Kapska a jižní Namibie. Nalezeme jej v suchých skalnatých pouštích v nadmořských výškách od 300-900 m nad mořem. Tyto skalnaté svahy a kamenité kopce jsou vystaveny letním období extrémním podmínkám horkého vzduchu a silného větru. Podnebí je zde drsné
Poměrně často pěstovaný druh mexického rozchodníku i když často bývá nepojmenovaný, občas pod špatným jménem Sedum hernandezi. Sedum stahlii je charakteristický svými červenohnědě vybarvenými, křižmoprotistojnými, jemně ochlupenými , fazolovitými listy. Je drobnějším druhem a pokud ho pěstujete na přímém slunci, jsou stonky až do výšky 18 cm vzpřímené, listy hustě stěsnané a výrazně vybarvené. Pokud
Aloe aristata je charakteristické svým velkým množstvím listů s typickým jehlicovitým zakončením a typickými tečkami s ostnitým zakončením. V době květu jsou určující papírové listeny, které se objevují na květním stvolu. Druh se řadí do skupiny jihoafrických zakrslých aloí, společně s dalšími pěti druhy, kterými jsou A. bowiea, A. brevifolia, A. humilis, A. longistyla,
Agave neomexicana je jeden z nejkrásnějších zimovzdorných (odolných mrazu) druhů sukulentních rostlin . Oblastmi jejího výskytu jsou státyUSA – Texas, New Mexico a na severu Mexika, kde roste na skalnatých vápencových stráních a pastvinách, v nadmořských výškách okolo 1200 metrů. Svou odolností vůči mrazům, až – 29°C. se řadí mezi neodolnější sukulentní druhy, vhodné pro
nepřihlášen
