karta rostliny zobrazena tento rok 77x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Patří mezi endemity horských pohoří Balkánského poloostrova. Dorůstá výšky 20 - 30 (i 40)m, šíkřky 10m, při šířce kmene 0,5 - 1,5m. Habitus je úzce kuželovitý, později válcovitý. Borka mladých stromů je stříbrošedá, později tmavá, drsná a ve stáří tlustá, hnědá, rýhovaná. Větve ve spodní části jsou vodorovné, v koruně na koncích vzpřímené, v mládí zelené, na konci 1. roku šedohnědé, hladké a holé. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po 5ti ks, vně jsou leskle zelené, uvnitř s bílými stomatálními řadami, dlouhé 4,5 - 10cm, široké 0,7 - 0,8mm, okraj je jemně pilovitý, vytrvávají 2 - 5let, pochvy jsou dlouhé 1 - 1,5cm a opadávají. Samčí květenství je žluté nebo nafialovělé. Samičí šištice jsou převislé, dlouhé (5 -) 9 - 18 (i 20)cm, válcovité, rovné nebo mírně zakřivené, zelené, později oranžovohnědé, šupiny přitisklé až mírně odstálé, velké, tenké, křehké, stopky dlouhé 1cm, široké 6 - 8mm a šedé. Ze šišek odkapává smůla. Semena jsou šedohnědá, dlouhá 7 - 8mm, s křídlem 1,4 - 2,2cm. Existují vnitrodruhové taxony:
Je nenáročná na půdu a odolná vůči větru. Odolává teplotám do -40°C a rzi vejmutovité.
Množí se semeny, která potřebují stratifikaci.
Synonyma: P. cembra var. fruticosa, P. excelsa var. peuce, P. peuce var. vermiculata, Strobus peuce
Roste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
Pinus pinaster | |
Pinus pinea | |
2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
Pinus heldreichii | |
Pinus mugo | |
Pinus nigra | |
Pinus rotundata | |
Pinus sylvestris | |
Pinus uncinata | |
3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
Pinus ponderosa | |
5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
Pinus cembra | |
Pinus flexilis | |
Pinus lambertiana | |
Pinus parviflora | |
Pinus peuce | |
Pinus strobus | |
Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: