Listnáče : Magnoliopsida / Malpighiales / Salicaceae / Salix

Salix triandra (Vrba trojmužná)

Roste od Evropy a severní Afriky po Japonsko v podobě stromu se široce nepravidelně kulovitou středně hustou korunou a výškou do 10m anebo jako široce polokulovitý až kulovitý pravidelný středně hustý keř výšky 2 - 4 (i 10)m. Borka je šedozelená, na starších kmenech se odlupuje v plátcích nebo šupinách. Vlastní kůra má skořicově hnědou barvu. Větve jsou hladké, holé, lesklé, mírně hranaté, lýko žlutozelené, pupeny vejčité, špičaté, holé, bledězelené. Palisty jsou ouškaté, vytrvávající, dlouhé 0,5 - 1cm. Listy jsou eliptické až úzce kopinaté, dlouhé (2 -) 3 - 9 (i 15)cm, široké 0,5 - 1 (i 4)cm, okraje pilovité, horní strana zelená či tmavězelená, holá, spodní méně lesklá, obě strany holé, báze klínovitá až kulatá, konec zašpičatělý, žilnatinu tvoří 8 - 23 párů žilek a řapíky jsou na špici žláznaté, dlouhé (0,4 -) 0,5 - 1,5 (i 2)cm. Jehnědy jsou dlouhé 3 - 10cm, samčí mívají 3 tyčinky, semeníky jsou dlouze stopkaté, vejčitě kuželovité, holé, dlouhé 4 - 5mm. Plodem je holá tobolka délky 5 - 6mm. Existují vnitrodruhové taxony:

• var. angustifolia - listy úzce kopinaté
• subsp. amygdalina (Vrba trojmužná různobarvá) - borka se odlupuje v šupinách; pružné větve; šedavá až bělavá vosková spodní strana listů; vlhké půdy bohaté na živiny
• subsp. discolor - borka se odlupuje v malých šupinkách; větve pružné; listy mají na spodní straně šedavý voskovitý povlak
• var. elliptica - listy eliptické
• f. glaucophylla - listy jsou na spodní straně nasivělé
• var. hoffmanniana - Velká Británie, Pyreneje; bohatě větvený mírně pyramidální keř; výška bývá do 4m; větve vystoupavé, štíhlé a holé; palisty nápadné, vytrvávající, široké; listy menší, dlouhé 2 - 5cm, široké 1 - 1,5cm, kopinaté, pilovité, horní strana tmavězelená, spodní světlejší a řapíky dlouhé 4 - 7mm; jehnědy menší, vzácně delší 7cm, v průměru mají 7mm
• var. latifolia - listy úzce eliptické
• 'Semperflorens' - samčí; jehnědy vzpřímené
• subsp. triandra/S. triandra subsp. concolor (Vrba trojmužná pravá) - borka se odlupuje ve velkých plátech; větve se v uzlinách snadně lámou; žlutozelená rubová strana listů; vlhké půdy bohaté na živiny
• f. viridis - listy jsou na spodní straně zelené
• var. vulgaris - listy jsou dlouze kopinaté až kopinaté

Vyhovuje ji těžší vlhká půda bohatá na živiny v blízkosti vody, ideálně více kyselá. Dále potřebuje dostatek světla a je citlivá na pozdní mrazy.

Množí se řízky.

Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.

kvete v měsících:    123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)

Synonyma: Diplusion undulata, Gruenera amygdaloides, S. amygdalina, S. amygdalina var. discolor, S. armena, S. bornmuelleri, S. hoffmanniana, S. hoppeana, S. ligustrina, S. medwedewii, S. semperflorens, S. speciosa, S. spectabilis, S. subfragilis, S. tenuiflora, S. trevirani, S. triandra f. angustifolia, S. triandra f. semperflorens, S. triandra f. villarsiana, S. triandra f. vulgaris, S. triandra subsp. bornmuelleri, S. triandra subsp. concolor, S. triandra subsp. discolor, S. triandra var. concolor, S. triandra var. discolor, S. varia, S. venusta, S. villarsiana

Popis rodu Salix

ceny již od 123,20 Kč s DPH

Pochází ze severní polokoule od arktidy ke kraji subtropů. Co se týče tvaru, nalezneme zde stromy, křoviny, vzácně téměř byliny, plazivé druhy nebo velmi zakrslé. Většina z nich se vyznačuje rychlým růstem, což zapřičiňuje křehkost a také krátkověkost. Patří mezi dvoudomé opadavé (výjmečně stálezelené) rostliny. Širokolistým vrbám se u nás říkalo Rokyty a úzkolistým Vetly. Pupeny jsou kryté jednou obalnou slupkou. Palisty bývají vyvinuté a opadavé. Listy jsou řapíkaté nebo přisedlé, většinou kopinatého tvaru s pilovým nebo zubatým či celokrajným okrajem. Kvete v jehnědách. Samčím zlatožlutým vzpřímeným květům se lidově říká kočičky, samičí vysící jsou nazelenalé. Plodem je zelená tobolka s ochmýřenými semeny. Velmi snadno se kříží. Velkou sbírku vrb naleznete v arboretu Křtiny. Existují vnitrodruhové taxony:

• 'Aegma Brno' - kříženec S. aegyptica a S. magnifica; široký rozkladitý strom; výška 3 - 6m; kmen hladký, šedý; větve tlusté, tuhé, tmavěhnědé; listy tmavězelené, horní strana olysalá, spodní namodralá, délka do 15cm, šířka do 8cm, obvejčité nebo eliptické, konec ocasovitý nebo špičatý, báze tupá, hrubě nepravidelně pilovitá; jehnědy dlouhé do 10cm
• 'Americana' - samčí; kříženec S. gracilis a S. rigida; prutnatý poléhavý keř; výška 1,5 - 2,5m; větve ochlupené, pupeny ochlupené; palisty velké, ledvinovité, hrubě pilovité, vytrvalé; listy kopinaté, dlouhé 6 - 10cm, široké 1,2 - 2,2cm, báze srdčitá, spodní strana našedlá, olysalá, centrální žebro ochlupené, při rašení červené, řapíky dlouhé 0,4 - 1,5cm; jehnědy válcovité, dlouhé 2 - 3,5cm, tyčinky 2
• 'Aquatica Gigantea Korso' - samčí; jehnědy velké, vzpřímené, listeny dlouze stříbřitě ochlupené
• 'Aquatica Gigantea'/S. dasyclados - keř nebo strom; kmen zkroucený; větve převislé, tlusté, v mládí šedozeleně ochlupené, řapíky také, listy dlouze kopinaté nebo eliptické, celokrajné, slabě podvinuté, horní strana tmavězelená, holá, spodní bledězelená, holá, délky 18 - 20cm, šířka 3 - 4cm; palisty vytrvávající, kopinaté, dlouhé do 1cm; jehnědy bohaté, velké, tyčinky dlouhé 1,5cm
• 'Basfordiana'/var. basfordiana/S. fragilis 'Basfordiana'/S. basfordiana/S. rubens basfordiana/S. rubens 'Basfordiana'/S. sanguinea - středně vysoký až vysoký strom; větve rozkladité, v zimě oranžovočervené, holé; listy kopinaté, dlouhé 10 - 15cm, široké 1,5 - 2cm, na konci zašpičatělé, jemně ostře pilovité, v mládí ochlupené, později holé, horní strana lesklá, zelená, spodní namodralá, báze klínovitá; palisty úzké, ocasovitě zašpičatělé, žláznatě pilovité; samčí jehnědy převislé, úzce válcovité, dlouhé do 10cm, tyčinky 2 (i 4), samčí jehnědy dlouhé až 12cm, převislé, semeníky téměř přisedlé, holé
• 'Bowles hybrid' - vysoký vystoupavý keř nebo malý strom; výška do 12m; listy dlouhé až 24cm, široké 2 - 3,5cm, kopinaté, na konci zašpičatělé, báze tupá nebo klínovitá, holé, horní strana lesklá, tmavězelená, spodní nahnědlá, hustě ochlupená, okraj zvlněný, nepravidelně vroubkovaný; rychlý růst
• 'Coriacea' - kříženec S. aurita a S. myrsinifolia; malý sukovitý habitus; listy tlusté, kožovité, tmavězelené; pomalý růst
• 'Falme' - kompatkní keř; výška 4 - 6m; všířka 3 - 4,5m; borka v zimě oranžovočervená; listy zelené, na podzim žluté
• 'Geminata' - kříženec S. atrocinerea a S. viminalis; křovinatý keř; větve ochlupené, široce kopinaté
• 'Glaucophylloides Viminalis' - kříženec S. glaucophylloides a S. viminalis; silný velký keř; větve ochlupené; listy se podobají S. glaucophylloides, jsou ale větší, v mládí z obou stran hedvábně ochlupené, později pouze na spodní straně; pupeny červené; palisty vejčité, zoubkované, dlouhé 0,5 - 1,2cm
• 'Hagensis' - kříženec S. gracilistyla a S. caprea; velký silný rozkladitý keř; výška do 6m; větve tlusté, hnědé, v mládí hustě ochlupené; listy v mládí nahnědlé, obě strany ochlupené, později obvejčité až eliptické, pilovité, krátce zašpičatělé, báze tupá nebo zaoblená, dlouhé do 10cm, široké 4cm, horní strana lesklá, zelená, spodní namodralá, trvale ochlupená, řapíky dlouhé 3 - 8mm; palisty vejčité, dlouhé 2 - 3mm
• 'Hastata Lanata' - kříženec S. hastata a S. lanata; vzpřímený sloupovitý zakrslý; výška až 60cm; větve krátké, tmavěhnědé, holé, vzpřímené, řídce ochlupené; listy široce šípovité nebo obvejčité, tupé, báze široce klínovitá nebo zaoblená, horní strana tmavězelená, spodní světlezelená, mírně síťnatá; jehnědy bíle vlnité, dlouhé 1,5 - 3cm, vzpřímené, dlouze vejčité, semeníky holé, téměř přisedlé, listeny úzce kopinaté, černé a hustě ochlupené
• 'Kioryu'/S. sachalinensis 'Kioryu' - štíhlý středně velký keř nebo malý vzpřímený strom; větve rozkladité, v mládí holé, štíhlé, lesklé, tmavěhnědé; listy úzce kopinaté, celokrajné, úzce zašpičatělé, horní strana tmavězelená, holá, spodní strana holá a namodralá
• 'Koten' - středně velký keř nebo malý strom; výška do 6m; větve rozkladité, šedohnědé, v mládí světlešedé, ochlupené, pupeny světlehnědé; palisty malé, kopinaté, opadavé; listy dlouhé 0,5 - 1,4cm, široké 1,5 - 2cm, kopinaté nebo úzce eliptické, na konci špičaté, báze úzce klínovitá nebo špičatá, okraj celokrajný, horní strana tmavězelená, spodní holá, namodralá a řapíky ochlupené, dlouhé 0,5 - 1,5cm; samčí jehnědy řidší, dlouhé 5 - 8cm, široké 3 - 4cm
• 'Lanata Repens' - kříženec S. lanata a S. repans; keř; výška obvykle do 60cm; větve krátké, tuhé, hnědé, v mládí žlutozelené, ochlupené; listy dlouhé 2 - 4cm, široké 1,5 - 2cm, široce eliptické nebo obvejčité, na konci špičaté nebo tupé, báze široce klínovitá nebo zaoblená, okraj celokrajný, v mládí na okraji ochlupený, horní strana tmavězelená, řídce ochlupená, spodní v mládí bíle ochlupená a řapíky jsou nažloutle ochlupené, dlouhé 2 - 3mm; jehnědy jsou dlouhé do 3cm, za plodu delší, semeníky holé; pomalý růst
• 'Latifolia' - kříženec S. caprea a S. myrsinifolia
• 'Lohbrenner' - zakrslá; výška 30cm, šířka 45cm; listy malé; jehnědy stříbřité; pomalý růst
• 'Maerd Brno' - kříženec S. magnifica a S. erdingeri; samičí; keř až malý vzpřímený strom; výška 6 - 9m; větve vystoupavé, v mládí bledězelené, holé, štíhlé; palisty chybí nebo jsou zakrslé; listy široce obkopinaté nebo dlouze eliptické, pilovité, špičaté, báze klínovitá nebo špičatá, dlouhé 8 - 12cm, široké 5 - 6cm, bledězelené, lesklé, na horní strana lesklé a holé, spodní strana namodralá, holá, žilnatina vyniklá a řapíky ochlupené, dlouhé 1,5 - 2cm; jehnědy jsou vejčité, listeny načervenalé, hustě hedvábitě ochlupené
• 'Mamus Brno' - kříženec S. magnifica a S. muscina; vzpřímený malý strom; výška 3 - 5m; větve vzpřímené, tlusté, našedlé, holé; palisty chybí nebo jsou malé; listy eliptické, dlouhé do 20cm, široké 12cm, špičaté, báze špičatá, horní strana holá, olivově zelená, spodní strana světlezelená, holá, žilnatina vyniklá, mírně ochlupená, okraj celokrajný, nepravidelně zubatý a řapíky dlouhé 1,5 - 2cm; jehnědy jsou vzpřímené, dlouhé až 15cm
• 'Micrugosa' - kompaktní vzpřímený bohatě větvený keř; výška do 2m; větve štíhlé, holé, bledězelené; palisty malé nebo chybí; listy eliptické, dlouhé 1 - 3cm, široké 0,5 - 1,5cm, obě strany špičaté, celokrajné, horní strana zelená, mírně svrasklá, spodní strana světlejší, holá, síťnatá; řapíky jsou dlouhé 2 - 3mm; samčí jehnědy dlouhé do 1cm, široké 3 - 5mm, tyčinky 2, holé; listeny načervenalé a ochlupené
• 'Myrcoides Hastata' - kříženec S. myricoides a S. hastata; řidčeji větvený keř; výška do 3,5m; větve obloukovité, v mládí žlutozelené, načervenalé a ochlupené, později holé, lesklé; palisty ledvinovité, zubaté, vytrvávající; listy tenké, žlutozelené, na horní straně lesklé, holé, na spodní straně namodralé, dlouhé 10cm, široké 5cm, široce vejčité nebo široce vejčitěkopinaté, pilovité, na konci krátce zašpičatělé, báze srdčitá a řapíky dlouhé 0,5 - 1cm
• 'Onusta' - nízký široce větvený keř; výška do 1m; větve štíhlé, tmavěhnědé; větve v mládí růžovofialovočervené, holé; listy jsou malé, v mládí drobně ochlupené, později dlouhé 1 - 2cm, široké 2 - 5mm, úzce eliptické, dlouze úzce obvejčité, na konci špičaté, báze zaoblená, okraj celokrajný, horní strana tmavězelená, lesklá, holá, spodní strana síťnatá, namodralá, přisedlé, krátce válcovité nebo vejčité, později kulovité, dlouhé 1,5 - 2cm, listenů 3 - 5 čárkovitě kopinatých, tyčinky dlouhé 2,4 - 5mm; listeny úzce podlouhlé, zaoblené, načervenalé a holé
• 'Scarcuzam' - kmínky červen; výšky 7 - 9m, šířka 3,3 - 4,5m; větve zkroucené, žluté; liste zelené, zkadeřené
• 'Stuartii' - kříženec S. lapponum a S. lanata; rozkladitější než S. lanata; výška obvykle do 1m; listy podlouhlé, hustě bíle vlnaté; jehnědy tmavěžluté; semeníky ochlupené
• 'Weinholtzii' - zakrslý; výška obvykle do 60cm; hlavní kmen obvykle vzpřímený, tlustý, mírně sukovitý; větve krátké, holé, červenohnědé, přírůstky krátké, holé, lesklé, hnědozelené; listy v mládí průsvitné, světlezelené, na spodní straně dlouze ochlupené, později dlouhé 3 - 4cm, široké 1,5 - 2,5cm, široce obvejčité, na konci špičaté nebo krátce hrotité, báze zaoblená nebo mírně srdčitá, žláznatě pilovité, čepel tlustá, kožovitá, horní strana tmavězelená, holá, spodní namodralá, žilnatinu tvoří 7 - 10 párů žilek a řapíky jsou holé, dlouhé 2- 5mm; palisty jsou vytrvávající, dlouhé 4 - 6mm, téměř okrouhlé, žláznatě pilovité, holé, na spodní straně namodralé; jehnědy dlouhé 4 - 6cm, vzpřímené, bíle ochlupené, vřeteno hustě ochlupené, tyčinky 2, listeny načernalé, úzce obvejčité, špičaté a dlouze ochlupené

Jedná se o typickou rostlinu zamokřených půd, krajů rybníků, potoků, atp. Zakrslejší druhy mají raději kamenitý substrát a chladnější místo. Plstnaté druhy naopak mají rády půdy sušší.

Množení se provádí řízkováním nebo hřížením, semena záhy ztrácejí klíčivost.

Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.

Další informace, zdroje a doporučená listeratura:

• http://botanika.wendys.cz/kytky/K676.php
• http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=4&id=61
• http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/databaze/VRBY.htm

žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy

literatura:

• Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
• Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
• Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
• Větvička, V. Evropské stromy. 4. vydání. Praha: Aventinum nakladatesltví, s. r. o., 2004. 215 s. ISBN 80-7151-238-9
• Coombes, A. Stromy - Nový kapesní atlas. Přel. P. Frecerová. Praha: Slovart s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-072-3
• Vermeulen, N. Stromy a keře. 3. vydání. Přel. MUDr. P. Koudelková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7234-599-0
• Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
• kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
• Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
• internetové zdroje

Přidání dotazu nebo odpovědi:
Předmět:
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Popis:
Dotazy ohledně zakoupení rostliny nebo semena které nenaleznete v aktuální nabídce eshopu prosím nepište. Budou s ohledem na zvýšení přehlednosti stránek a pomíjivost požadavku vymazány. Platí pravidlo: co se v nabídce nenalézá, nedokáži bohužel zprostředkovat a nabídnout. V takovém případě prosím zadejte požadavek v burze. Děkuji za pochopení.
opište kontrolní kód z obrázku: