Články
Dvě zelené střechy už dřív vznikly na onkologickém pavilonu a parkovacím domě ve FN Plzeň. A počítá se s ní i na budově psychiatrické kliniky, která se právě staví.
Plzeňští ochránci zvířat cestu dvou čápů monitorují prostřednictvím speciální vysílačky. Díky ní ví, že právě teď urazili Míra s Edou 3 000 kilometrů.
Brazílii trápí rekordní sucho i množství požárů v Amazonském pralese. Každoroční problémy se podle publicisty Františka Kalendy letos prohloubily i kvůli škrtům v rozpočtu na ochranu a boj proti lesním požárům. „Politika prezidenta Jaira Bolsonara vede k tomu, že se méně lidí bojí následků jejich zakládání,“ říká Kalenda. Proč současný prezident proti žhářům nebojuje? A proč už není hospodářství založené na vypalování v Amazonii udržitelné?
Každý den klesne hladina přehrady Hracholusky o čtyři centimetry. Informují o tom odborníci z Povodí Vltavy. Více vody z přehrady vyteče, než do ní stačí přitéct.
Na vybrané lesní porosty shazují postupně vrtulníky tuny vápnitého dolomitu. Cílem je snížit kyselost půdy a zajistit tak pestřejší skladbu rostlin ve smrkových lesích.
Jeskyně mohou být zrádné. Nejen pro příležitostné návštěvníky, ale především pro speleology, kteří jeskyně objevují a dokumentují. „Problém může přijít ve chvíli, kdy vystoupá hladina podzemních vod,“ popisuje v rozhovoru s Lucií Výbornou Libor Matuška, velitel Speleologické záchranné služby Moravský kras.
Podmínky v lesích u obce Lipina nejsou dlouhodobě pro stromy ideální. Před lety porost značně prořídl kvůli kůrovcové kalamitě a teď nově vysazené stromky trápí sucho. Místní starosta se rozhodl řešit situaci dost nevšedně.
Ještě v červenci registrovali meteorologové půdní sucho na 75 procentech území Česka. Během srpna se situace o něco zlepšila. Během třetího srpnového týdne bylo půdní sucho podle meteorologů na 42 procentech území. Přesto má ale dlouhotrvající nedostatek vody negativní vliv na kvalitu a výnosy polních plodin.
Kdy je vhodná doba pro sklizeň brambor? Jaké podmínky brambory vyžadují bezprostředně po sklizni? Za jakých podmínek se dají dlouhodobě skladovat?
Do míst, kde byly ještě před pár lety široké lány prakticky bez života, se v Blatničce na Hodonínsku vrací hmyz, ptáci a drobná zvířata. A to díky soukromému zemědělci a vystudovanému botanikovi a zoologovi Martinu Smetanovi.
Sucho už v Ústeckém kraji donutilo změnit péči o vegetaci nejen lesníky, ale třeba i silničáře. Cílem je, aby zeleň kolem nových úseků silnic a dálnic přežila i bez nákladné péče. Proto je důležité správně vybrat třeba druh stromků i dobu výsadby tak, aby mladé sazenice neusychaly.
Ve studních bývala voda až po okraj, dnes místním nestačí ani na splachování. Kritická situace donutila vedení města k rozhodnutí vybudovat obecní vodovod co nejdřív – bez ohledu na získání finanční dotace.
Každé spláchnutí toalety nebo vypuštění vany plné pitné vody je luxus. Přesto se prý situace lepší. „V době sametové revoluce jsme na hlavu spotřebovávali 300 až 400 litrů. Dnes je to asi 90 litrů,“ upozorňuje v rozhovoru s Lucií Výbornou Tomáš Brabenec, technolog pitných a odpadních vod.
Kaktusář Vladimír Ježek o sbírku kaktusů pečuje už přes padesát let. Svým chlupatým kamarádům postavil za domem hned několik skleníků. Zalít nekonečné řady kaktusů mu trvá celý den.
konzervace bez chemie a cukru. Je vhodná pro zpracování téměř všech druhů ovoce, hub, bylin i zeleniny, na kterou se v tomto ohledu často zapomíná.
Na Radiožurnálu začíná Týden vody, kde se dozvíte nové údaje o stavu sucha v Česku nebo o projektech, které mají zadržovat vodu v přírodě. Podle Českého hydrometeorologického ústavu bylo třetí srpnový týden půdní sucho na 42 % českého území. Jak dlouho sucho obyvatele Česka trápí? A kolik litrů vody denně spotřebuje jeden člověk?
„Je mnoho druhů, které by nám mohly pomoci, a moc toho o nich nevíme. Třeba tři čtvrtiny léků na rakovinu je odvozeno z přírody, totéž antibiotika. Jestliže ale předtím, než vědci zjistí, že určitý druh je potenciálně léčivý, vyhubíme ekosystém, ve kterém žije, tak už ho nikdy nebudeme mít,“ popisuje dopady úbytku biodiverzity na život člověka Pavel Kindlmann, vedoucí oddělení výzkumu biodiverzity Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
J Erbena, jiřinky ze Starého bělidla, kosmatce přinášející slunce Karolíně světlé. Květiny inspirovaly nejen malíře…
rostlin likvidujeme, kdežto pro nás užitečné živočichy chráníme. Umíme je ale rozlišovat? Například ploštice bývají často nedoceněnými pomocníky.
Moderátorsky zahradnická dvojice Hana Šoberová a Pavel Chlouba opět míří na cesty. Po botanické zahradě v německém Essenu vás tentokrát zveme do Holandska a Belgie.
nepřihlášen
