Články
První vánoční stromky už vyřezávají v mlazinách pracovníci Městských lesů okolo Hradce Králové. Tím začíná příprava na jejich prodej. Větší část z letošní nabídky zhruba tří tisíc stromků bude z plantáží. Pro první borovičky se ale s lesníky vypravila reportérka Lucie Peterková do lesů u Krňovic.
Botanická zahrada v Liberci získala nové vzácné masožravé rostliny. Vystavuje je ve speciální, na míru vyrobené vitríně – takzvaném klimatronu.
Hosty Natury jsou Ondřej Bačík z organizace Společnost přátel Jeseníků, Jindřich Chlapek ze správy CHKO Jeseníky a Jan Piňos z Hnutí Duha. Pořad připravil Dalibor Zíta.
Parky mají své kouzlo v každém ročním období, ovšem jen na podzim v nich můžete brouzdat zlatým spadaným listím a užívat si toho zvláštního mlhavého ticha, v němž se vše živé ukládá k zimnímu spánku. Zámecký park ve Smiřicích navíc vyniká množstvím vzácných dřevin.
Mezi VaK Náchod a ochranáři ze Správy CHKO Broumovsko se rozhořel neobvyklý spor. Týká se boulderingu, tedy lezení bez lana na kamenech nebo malých skalách, nedaleko městysu Machov. Se souhlasem ochranářů tam míří lezci z Česka i sousedního Polska. Podle vodohospodářů ale mnozí z lezců nerespektují vyznačená pásma ochrany vodního zdroje a mohou tak znečistit pitnou vodu pro tisíce lidí.
Strážci Krkonošského národního parku začali vyřezávat vánoční eko stromky. Jde pouze o smrčky různých velikostí. Zájemci si je budou mít možnost zakoupit 5 dní před Štědrým dnem před Správou KRNAP ve Vrchlabí. Z výtěžku za prodané vánoční stromky se nakoupí nové, které strážci na jaře vysadí.
Stejné klima jako v Chorvatsku, jen bez moře a pinií. To můžeme čekat v nadcházejících desetiletích v Česku, říká v nadsázce klimatolog profesor Miroslav Trnka.
Obliba palmového tuku v potravinářství a chemickém průmyslu si vybírá vysokou daň. Kácí se obrovská území deštných pralesů, se kterými mizí nejen „plíce Země“, ale i další fauna a flóra. Původně primatolog, etolog a ekolog a dnes výzkumný pracovník České zemědělské univerzity v Praze a ZOO Ústí nad Labem Stanislav Lhota se snaží deštné pralesy Indonésie zachraňovat.
Ekologové tam o víkendu s pomocí asi tuctu dobrovolníků vysadili 140 ovocných stromů převážně místních odrůd. Rostou mezi opuštěnými armádními stavbami včetně obřích podzemních nádrží.
Pracovníci národního parku České Švýcarsko se letos zaměřili na monitoring vlků. Při kontrole fotopastí na ně čekalo jedno překvapení – dozvěděli se o dalším neobvyklém obyvateli národního parku.
Není to zcela obvyklé, aby se mláďata narodila na podzim, ale ta královédvorská to zvládla dobře, jsou zdravá a čiperná. Ač se to nezdá, drobná surikata je šelma. Rozhodně ale nevzbuzuje ostych a patří zejména u dětí k nejoblíbenějším zvířatům. Dokud nenastanou velké mrazy, můžete surikaty i teď vidět ve venkovním výběhu.
Je to největší zástupce jelenovitých na světě a váží až půl tuny. Zároveň je to ale tvor velmi plachý, tichý a samotářský. Přesto člověku vadil a už ve středověku ho lidé v našich končinách vyhubili. Teď se losi pomalu do přírody vracejí. Moderuje Markéta Ševčíková.
Máte u svého domu krmítko a nebo věšíte třeba na balkon tukové koule pro ptáky? Téma jsme probrali s ornitoložkou Bárou Kolmanovou.
Ochranáři na Tachovsku se radují a hlásí významný objev. Během pochůzek našli v chráněné krajinné oblasti Český les vzácnou zelenou řasu parožnatku.
Na světě žije přes 45 tisíc druhů pavouků, v drtivé většině to jsou samotáři. Jen asi dvě desítky druhů se naučily spolu vycházet. To přináší spoustu otázek. Odpovědi na ně hledají vědci po celém světě, včetně těch na univerzitě v dánském Aarhusu, kam se vypravil reportér Matěj Skalický.
Hracholuská přehrada patří mezi oblíbená místa pro letní relaxaci. Jenže sinice a zelená voda tuhle krásu trošku kazí. Už v dohledné době by se kvalita vody mohla zlepšit.
Nejstarší botanická zahrada v Česku – ta v Liberci – má i svou nejstarší rostlinu. 340 let stará bonsaj příbuzná citronovníků z rodu Murraya pochází z Číny. Metr a půl vysoký keř ale návštěvníci přes zimu neuvidí. Prochází totiž pravidelnou zkrášlovací kúrou v zázemí zahrady.
výtečnou chuť, příjemnou vůni, působí blahodárně na naše zdraví. V orientu je tato houba pro své příznivé účinky na obranyschopnost a vitalitu organismu využívána i pěstována již tisíce let.
na zahradě dost místa pro skleník, můžeme si místo něj postavit alespoň pařeniště, které ho částečně nahradí. Naše pěstitelské možnosti se díky němu podstatně rozšíří.
Sceletium tortuosum neboli kanna je vytrvalá sukulentní bylina z čeledi kosmatcovitých ( Aizoaceae ). Rostlinu pod jménem Mesembryanthemum tortuosum popsal již Carl Linné; do samostatného rodu ji pak přeřadil N. E. Brown v roce 1926. Rostliny mají krátké lodyhy a dužnaté listy, na vrcholech lodyh kvetou světle žlutými až žlutooranžovými květy. Plodem je tobolka obsahující červenohnědě zbarvená semena ledvinitého tvaru.
nepřihlášen
